Česko se stává viditelným hráčem v duálních technologiích. Podle reportu Tough Tech by the Tough Ten v tuzemsku za posledních pět let přiteklo do šestnáctky obranných a dual‑use startupů celkem 3,9 milionu dolarů (necelých 100 milionů korun) a jejich souhrnná hodnota dosahuje 14,1 milionu dolarů (téměř 300 milionů korun). Ve srovnání se severem Evropy jde o menší trh. Tempo a obchodů však řadí Česko mezi nejaktivnější „menší“ ekosystémy regionu. Report se zaměřuje na státy nedaleko východní evropské hranice. Většina kapitálu do této oblasti směřuje do Finska, Estonska nebo Polska, zatímco Česko spolu se Slovenskem, Rumunskem a Lotyšskem tvoří skupinu menších a rostoucích ekosystémů. Jen Finsko od roku 2019 získalo do startupů zacílených na dual-use technologie 1,5 miliardy dolarů v investicích do 55 technologických firem. Český obranný průmysl v roce 2024 vyvezl zboží za 3,7 mld. eur, v sektoru působí více než 230 firem a přes 25 tisíc lidí a zhruba 90 % produkce míří na export. Na straně inovací stojí silná výrobní základna, rozvíjející se startupová scéna a lepší napojení na programy NATO a EU. Report však zmiňuje jako překážky malý domácí trh, závislost na technologiích z ciziny a roztříštěnost malých a středních podniků. Nebo finanční a regulatorní překážky a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Až nás budou chránit roboti. ČVUT s partnery ukazuje systém, který nastiňuje budoucnost bezpečnosti kritické infrastruktury Z hlediska technologií se české obchody koncentrují do kyberbezpečnosti, vesmírné infrastruktury a pozemních stanic, autonomních systémů a dronů/UTM, pokročilých senzorů a materiálů a do C4ISR aplikací. Mezi výrazné české či v Česku působící týmy v těchto doménách patří například Resistant AI (finanční podvody), Whalebone a Safetica (kyberbezpečnost), Dronetag (řízení provozu dronů a jejich identifikace), GroundCom a TRL Space (vesmírné technologie), IP Fabric (síťová viditelnost), Tropic Square (zabezpečené čipy) či projekty z oblasti pokročilých materiálů a optiky. V tréninku a simulacích má silnou pozici také VRgineers. Startupy v oblasti technologií zmíněných oborů představují celkem 16 % všech startupů v celé „desítce houževnatých“, jak by se dal přeložit název reportu. Ve zbytku Evropy je to 10 %. „Země včetně Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, České republiky, Slovenska, Rumunska, Maďarska a Bulharska mění geopolitický tlak v přední technologické postavení,“ okomentoval český fond Depo Ventures, který se na reportu podílel. Dohromady report zajistilo šest venture kapitálových fondů včetně Depo Ventures a kromě něj například italský Coinvest Capital nebo NATO Innovation Fund a společnost Dealroom. Průmysly, na které se soustředily, zahrnují mimo jiné umělou inteligenci, autonomní systémy, nebo také biotechnologie a technologie pro posílení lidského potenciálu. V ČR vznikají čtyři velká datacentra pro AI, staví se v Mostě či atomovém krytu. A Rusové rozjeli vývoj v Praze

Největší tuzemská internetová firma Seznam.cz v rámci testovací beta verze spustila českou odpověď na zahraniční služby typu ChatGPT, Gemini, Claude a podobně. Seznam Asistent je chatbot postavený na prvcích umělé inteligence, který se podle firmy má stát “přirozenou vstupní bránou k informacím na Seznamu.” Asistent je postavený na velkém jazykovém modelu SeLLMa, který si Seznam dlouhodobě vyvíjí a nakupuje kvůli němu stovky grafických karet od Nvidie. Dočasně jsou využívány i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech v rámci cloudu Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat pouze vlastní modely ve vlastních datacentrech. Asistent se má postupně integrovat skrze různé služby Seznamu. Model za ním je trénován pro specifické české prostředí. Používá data z vyhledávače nebo ověřených interních zdrojů. “Naším cílem je, aby Asistent ušetřil lidem čas, tedy aby uměl pochopit zadání, projít relevantní informace a dát jasnou souhrnnou odpověď i s citacemi zdrojů. V současné verzi pomůže tedy lidem rychle se zorientovat ve velkém množství informací a ve zpravodajství. Pracujeme na chytrém a pohodlném nakupování i na srovnávání produktů, propojení s obsahovými a oborovými službami,” shrnul Radoslav Mikeš, produktový vedoucí Seznam Asistenta. “Asistent je aktuálně dostupný ve zkušebním provozu pro vybranou skupinu uživatelů na domovské stránce Seznam.cz, na webu asistent.seznam.cz, v trendujících výrazech a ve výsledcích vyhledávání. Nasazování probíhá postupně a v nejbližších měsících bude Asistent k dispozici zdarma všem přihlášeným uživatelům. Do budoucna se počítá i s jeho rozšířením na další služby Seznamu, včetně mobilní aplikace a oborových webů,” doplnila firma. Seznam před použitím Asistenta varuje, abyste do něj nepsali citlivé údaje (hesla, čísla karet či tajemství) a abyste si předložené informace ověřovali. Asistent může využívat historii k personalizaci odpovědí i cílené reklamě dle nastavení uživatelů. Nápověda k Asistentovi je zde. Seznam.cz už nekupuje servery od běžných dodavatelů. Vyrábí si je sám a chystá pátou generaci

Společnosti GLS a DoDo se spojily v novém projektu: otevřely službu, ve které e‑shopové zásilky doručují na adresu v přesně zvoleném dni a časovém okně. Jde o pilotní provoz, firmy jej chtějí zkoušet s e-shopy, které se do programu přihlásí. Zahájily jej se společností Pilulka.cz, a to v Praze a Brně. Obě firmy přitom zdůrazňují, že doručení na adresu zůstává klíčovým prvkem nabídky. Obliba výdejních boxů v Česku však v posledních letech zásadně stoupala. „Věříme, že doručení na adresu má i v dnešní době své pevné místo a slotové doručení je právě tím chybějícím vylepšením, které zákazníkům přináší ještě větší komfort a kontrolu nad doručením,“ myslí si šéf GLS v ČR Petr Pěcha. „Slotové doručení je novým standardem pohodlné dopravy zboží, který si zákazníci žádají napříč kategoriemi — od potravin přes léky až po spotřební zboží,“ věří Michal Menšík, zakladatel a majitel DoDo. Nicméně podle dat Asociace pro elektronickou komerci objednávka zboží do výdejního boxu nebo na výdejní místo v uplynulých letech postupně zastínila dodání na adresu. Zatímco dodeje domů využívá v roce 2025 celkem 18,7 procenta lidí (oproti 32,6 procentům v roce 2022), do výdejního boxu je to 48,1 procenta zákazníků e-shopů (v roce 2022 to bylo 13,3 procenta). Do zaměstnání si nechává dovážet balíčky 2,7 procenta lidí, v roce 2022 to bylo 6,8 procenta. Ve spolupráci GLS zajišťuje celostátní svoz a páteřní logistiku, DoDo přidá technologii plánování časových oken a řízení takzvané poslední míle přes vlastní platformu. GLS tedy zásilky sveze do regionu, DoDo je v dohodnutém okně je doručí ke dveřím. Cílem je postupně zpřístupnit službu ve všech krajských a následně i okresních městech, což má být pro zhruba dvě třetiny populace. Pilot je otevřený e-shopům i mimo stávající portfolia obou firem. „Dlouhodobým cílem pak je nabídnout možnost slotového doručení co největšímu počtu online nakupujících v rámci celé Evropy,“ dodává Menšík. Společnosti uvádějí, že mezi segmenty e-commerce, ve kterých je o slotové doručení aktuálně největší zájem, patří kromě potravin také léky, chovatelské potřeby, kosmetika, elektronika, oblečení, sportovní vybavení nebo hobbymarkety. Doručování v přesných časových oknech přes spolupráci s firmou Dodo zákazníkům nabízejí například řetězce Dr. Max, Decathlon, Samsung, Rituals, Alkohol.cz či Pet Center. „Zpátky do českých rukou“. Slevomat má nového majitele, většinu v něm koupil Genesis Capital

Před vánoci vychází další do češtiny přeložená kniha týkající se technologií a světa kolem nich. Jde o titul Hrát fér: Vzestup, pád a budoucnost Blizzard Entertainment, jehož autorem je novinář Bloombergu věnující se videohernímu byznysu Jason Schreier. Schreierovi už v češtině vyšly předchozí knihy Krev, pot a pixely a Press Reset popisující těžkosti vývoje a vydávání her. Lokalizovaná novinka vyšla v originálne asi před rokem, a to pod názvem Play Nice: The Rise, Fall, and Future of Blizzard Entertainment. Nakladateli české verze jsou Host a Xzone. Hrát fér popisuje příběh společnosti Blizzard, která dlouhou dobu patřila mezi tvůrce nejoblíbenějších her na světě jako jsou Diablo, World of Warcraft, StarCraft nebo Overwatch. Do jisté míry jde o odstrašující příklad toho, jak to s takzvaným lovebrandem založeným srdcaři může dopadnout. Blizzard je dnes součástí Activisionu, respektive Microsoftu, a hrabe se z éry úpadku, což kniha dobře popisuje. Popsáno je i to, jak se do Blizzardu dostala francouzská skupina Vivendi, která s hrami do té doby neměla nic společného. “Nadšenecký projekt se postupně proměnil v impérium s tisíci zaměstnanci a miliardovými rozpočty, které časem pohltila ještě větší korporace Activision. Autonomie studia neměla mít dlouhého trvání –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stačilo jediné vážné škobrtnutí a zrušený projekt, aby mateřská firma začala Blizzard rozkládat zevnitř. Přišly špatné produkty, nezvládnuté PR, hromadné propouštění. Z Blizzardu se stalo synonymum úpadku,” shrnuje popis titulu. V češtině vychází kniha o vzniku, historii a fenoménu kolem hry Hledání min

Matka českého projektu Nesnězeno, platforma Munch, uzavřela nové investiční kolo. Peníze mají pomoct urychlit expanzi – firma zmiňuje nové země – a zavést výraznější využití umělé inteligence. I čeští uživatelé by měli pocítit AI personalizaci, která jim má zjednodušit výběr relevantních nabídek. Munch nabízí balíčky s přebytky potravin před datem expirace a umožňuje tak hotelům, restauracím nebo i supermarketům prodat jídlo, které by jinak nevyužily. Zákazníci se pak dostanou k finančně zajímavým potravinám. Mezi partnery Nesnězeno je třeba Hilton a balíčky z pražského hotelu patří podle zákaznických dat mezi ty nejrychleji prodané, řádově během minut, ačkoliv se zobrazují typicky o půlnoci. „V Česku jsme na přelomu roku dokončili expanzi do všech krajů a věřím, že potenciál rozšiřovat spolupráci s různými typy podniků je pořád obrovský,“ říká Jakub Henni, zakladatel a CEO platformy Nesnězeno. Munch má nyní investici od amerického fondu Interactive Venture Partners a kola se účastnil i stávající investor Piton Capital. Částku strany nezveřejnily. Letos se Munch spojil i se svou rumunskou obdobou, aplikací Bonapp, a posílil tak platformu působící ve střední a jihovýchodní Evropě. Kromě zmíněných zemí a pro Munch domovského Maďarska působí také na Slovensku a celkově v těchto zemích spolupracuje s více než 6 tisíci podniky. Nové peníze mají pomoci příští rok expandovat na další trhy. Nesnězeno vzniklo v Česku, platforma funguje od roku 2018 a lidé si přes její aplikaci můžou koupit jídlo z restaurací, pekáren či třeba hotelů, které by se jinak vyhodilo. Dominuje přitom především v hlavních regionálních městech. Součástí Munch se stalo v roce 2022. Spolupracuje například s Penny, Starbucks, Minit nebo Trdlokafe. Aplikaci využívají převážně mladší zákazníci, nejčastěji ti mezi 25 a 35 lety a ze tří čtvrtin ženy. Agentní nakupování přichází. Česko by mohlo být mezi prvními státy, kde se objeví

Startup Freya, za kterým stojí Čech Tomáš Nepala, má na rozvoj 3,5 milionu dolarů (přes 70 milionů Kč). Firma vyvíjí platformu pro automatizaci byznysových telefonátů pomocí hlasových AI agentů. Ti umí zvládat telefonní hovory jako lidé: s přirozenou intonací, porozuměním kontextu, vícejazyčnou podporou a rozhodováním v reálném čase. Agenti dokáží provádět konkrétní akce – třeba ověřit zákazníka nebo nahlásit pojistnou událost – a to tak, že podle startupu lze plně automatizovat až 70 % zákaznických hovorů. Seedového kola se účastnil český fond N1 Ventures i proslulý Y Combinator, jehož akceleračního programu se Freya účastnila. Investici firma získala krátce po závěrečném Demo dni, kdy startupy své projekty představují odbornému publiku. Mezi další investory patří BD Partners, Rebel Fund, Domino Ventures, 212 VC a několik angel investorů.  Freya umožňuje firmám bezpečně navrhovat, testovat a nasazovat hlasové AI agenty pro příchozí i odchozí hovory, a to v cloudu i on‑premise. Tým vyvíjí vlastní modely optimalizované pro konkrétní jazyky a scénáře. Podle referencí zákazníků prý dokáže řešení zkrátit reakční časy a zvýšit kvalitu obsluhy. Nejvíce klientů má ve financích. „Tým postavil pozoruhodný produkt v krátkém čase a získal silnou trakci,“ uvedl Kıvanç Aydın z fondu 212. Společnost založili Tomáš Nepala a Tunga Bayrak. Potkali se jako spolubydlící na Pensylvánské univerzitě, po druhém ročníku opustili školu a rozjeli svůj první startup MotionShark (AI doučování pro testy SAT/ACT), na který získali první investiční nabídku od amerického obchodníka Marka Cubana. MotionShark spolupracoval s jeho firmou Prep Expert, který distribuoval testy stovkám studentů. Právě ze zkušeností s MotionSharkem zakladatelé čerpají, po přijetí do Y Combinatoru svůj záběr rozšířili. Firma cílí na globální zákaznické báze, kde slibuje vyšší přesnost a rychlejší odezvu než konkurenční AI řešení. Nejrychleji rostoucí technologickou firmou regionu je znovu Oddin.gg. České firmy tvoří polovinu top 10 žebříčku Deloitte

OpenAI ve svém AI chatbotu ChatGPT před vánočními svátky spouští novu funkci: hledání, porovnávání a výběr zboží (Shopping Research). Jde o specializované vyhledávání, které má uživatelům pomoci s nakupováním. ChatGPT by se do „nákupního módu“ měl přepnout automaticky, když detekuje, že mu uživatel klade dotaz související s hledáním zboží. Funkce se dá spustit také ručně z menu. Vyhledávání funguje na upravené verzi modelu GPT-5 mini natrénované speciálně na hledání zboží.  Firma novinku nasazuje postupně všem uživatelům s účtem v ChatGPT, tedy jak předplatitelům, tak uživatelům zdrama dostupné verze. Vyhledávání zboží se lidem zapíná postupně, někdo tak už novinku může mít k dispozici, někdo si bude muset počkat.  Agentní nakupování přichází. Česko by mohlo být mezi prvními státy, kde se objeví Při vyhledávání zboží chatbot otevře okno, ve kterém s uživatelem o vyhledávání konverzuje. Je zde v reálném čase možné upřesňovat, co uživatel hledá, případně uvádět detaily ohledně požadované ceny a další podrobnosti. Pokud má uživatel v chatbotu zapnutou tzv. paměť, může ChatGPT při hledání vycházet i z informací, které má uložené z minulých konverzací. Chatbot na internetu hledá nejen infomace o dostupnosti či cenách, ale prochází také fotky či recenze výrobků. Výstupem hledání pak je zpráva o tom, co chatbot našel, včetně doporučení, který výrobek by měl uživateli nejvíce vyhovovat. Pokud zboží nabízí obchodník, který umožňuje v rámci chatbota platby, může klient zboží rovnou koupit. Tato možnost je ale zatím dostupná jen některým uživatelům v USA. Pro OpenAI jde o další krok k tzv. AI commerce či tzv. agentnímu nakupování, kdy budou uživatelé schopní hledat zboží a nakupovat přímo z aplikace chatbota.   „Celý e-commerce svět přemýšlí, jak k agentnímu nakupování přistoupit. Málokdo z obchodníků je jeho velkým fanouškem, protože primárně chceme, aby zákazníci nakupovali na našich webech, a ne aby objednávali zboží v prostředí ChatGPT nebo Gemini,“ komentoval trend v aktuálním článku Lupy výkonný ředitel Slevomatu Tomáš Braverman. "Na druhou stranu nakonec bude i Slevomat muset do této oblasti nějakým způsobem vstoupit, protože nebudeme chtít zůstat pozadu,“ popisuje tlak na to, aby se obchodníci začali AI nakupováním zabývat. ChatGPT zavádí skupinové chaty až pro 20 lidí, testuje je zatím jen na některých trzích

Bezpečnostní informační služba (BIS) opět do svých řad hledá pana či paní Q z Jamese Bonda. Zpravodajci už několik let čas od času otevřou pozici technika/kutila, jehož hlavní rolí je podílet se na vytváření zpravodajské techniky. BIS požaduje manuální zručnost a znalosti práce s materiály, zkušenosti s pájením, obráběním na CNC strojích, znalost práce s 3D tiskem, 3D modelováním nebo znalosti reverzního inženýrství a radioamatérství. Ideální uchazeč by jako koníčka měl mít domácí kutilství a k tomu alespoň výuční list. Jde tedy o ideální pozici pro bastlíře všeho druhu. BIS nespecifikuje, jaké přesně bude technik/kutil vyrábět špehovací hračky. “Hledáme řemeslníky/ techniky, kteří si umí poradit téměř za každé okolnosti, jsou manuálně zruční, technicky jim to pálí a umí nacházet nová řešení, využití specifických materiálů, opravit zdánlivě neopravitelné, udělat z rozbitého na první pohled nepoškozené a tak dále,” řekl už dříve Lupě mluvčí BIS Ladislav Šticha. Technické role chce nyní obsadit také Vojenské zpravodajství, přičemž zaměření je v některých ohledech podobné jako u BIS, včetně 3D tisku. Armádní zpravodajci hledají konstruktéra prototypové a malosériové výroby a pracovníka v té samé oblasti. Rolí konstruktéra bude “samostatné navrhování konstrukce dílů a menších sestav v CAD systému, příprava výrobních dat pro obráběcí stroje v CAM systémech, sledování trendů v oblasti technologií pro malosériovou a prototypovou výrobu a příprava výrobních dat pro aditivní technologie.” Pracovník prototypové výroby se pak má zaměřit na “samostatnou ruční a strojní výrobu malých přesných součástí podle výkresové dokumentace, obsluhu a údržbu manuálních a CNC obráběcích strojů a sledování trendů v oblasti nářadí a nástrojů pro výrobu malých a přesných součástí.” Autor legendární hry Vlak vytvořil programovatelnou kalkulačku ve formě hodinek na zápěstí

Televize Seznam zveřejnila své programové schéma pro nadcházející vánoční svátky, které odstartuje v neděli 21. prosince.  Také letos bude významnou součástí programu kultovní pohádka Tři oříšky pro Popelku, kterou stanice uvede v hlavním vysílacím čase 23. prosince ve 20:10. Chybět nebude ani na Štědrý den odpoledne a do třetice bude k vidění 26. prosince, také odpoledne.  Práva na vánoční vysílání tohoto divácky atraktivního snímku má už druhý rok po sobě. Kromě Popelky tvoří páteř svátečního programu tradiční české pohádky a filmy, mezi nimiž nechybí tituly jako Princezna se zlatou hvězdou, Dařbuján a Pandrhola nebo Honza málem králem. Vánoční vysílání zahájí 21. prosince večerní uvedení filmu Jak se budí princezny. Následující den, pondělí 22. prosince, nabídne v odpoledních hodinách snímek Kačenka a strašidla, na který naváže pohádka Tři vlasy děda Vševěda a večerní Dařbuján a Pandrhola. Předvečer Štědrého dne pak bude patřit již zmíněným Třem oříškům pro Popelku, kterým bude předcházet pokračování příběhů o Kačence. Samotný 24. prosinec vyplní v podvečerním čase Princezna se zlatou hvězdou, zatímco hlavní večerní slot obsadí hudební komedie Limonádový Joe aneb Koňská opera. Sváteční program pokračuje i v dalších dnech. Na Boží hod vánoční zařadila stanice do vysílání pohádku O zatoulané princezně a večerní snímek Jezerní královna. Na Štěpána, tedy 26. prosince, diváci uvidí pohádku Pták Ohnivák a následně film Honza málem králem.  Ještě před začátkem hlavních svátků, v neděli 14. prosince, uvede televize premiéru českého mysteriózního thrilleru Samhain.  Závěr roku a silvestrovské oslavy pak Televize Seznam pojme formou maratonu vlastní tvorby, konkrétně odvysíláním všech řad seriálu Lajna a epizod z cyklu Autobazar Monte Karlo, na což na Nový rok naváže americká komedie Větší než život.

Hudební anketu Český slavík 2025, jejíž slavnostní vyhlášení odvysílala v pátek 21. listopadu televize Nova, sledovalo v průměru 1,13 milionu diváků starších čtyř let. Pořad se tak stal nejsledovanějším programem večera. Absolutní vítězkou letošního ročníku se stala zpěvačka Ewa Farna, přičemž o držitelích ocenění rozhodl rekordní počet téměř dvou milionů zaslaných hlasů. Z hlediska televizní sledovanosti dosáhl přenos v komerčně důležité cílové skupině 15–54 let podílu na publiku ve výši 44,09 %. Data ukazují, že pořad oslovil zejména mladší publikum, konkrétně ženy ve věku 15 až 34 let, kde podíl na trhu činil více než 51 %. Celkový zásah pořadu, tedy počet diváků, kteří si přenos zapnuli alespoň na chvíli, dosáhl hodnoty 2,18 milionu. Při srovnání s předchozími lety vykazuje divácký zájem o přímý přenos mírnou kolísavost v absolutních číslech, ale stabilní postavení v podílu na trhu. Zatímco letos sledovalo pořad v průměru 1,13 milionu diváků starších čtyř let, v roce 2024 to bylo podle údajů TV Nova 1,15 milionu (s odloženou sledovaností 1,22 milionu) a v roce 2023 celkem 1,14 milionu (s odloženou sledovaností 1,19 milionu).

Polský Sejm v pátek schválil novelu zákona o poskytování elektronických služeb. Implementuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA) a dává státním orgánům nové pravomoci v boji proti nelegálnímu obsahu. Novelu podpořilo 237 koaličních poslanců. Proti bylo 200 zákonodárců, převážně z opozičních stran Právo a spravedlnost (PiS) a Konfederace. Zákon, který nyní míří do Senátu, definuje mechanismy pro odstraňování obsahu naplňujícího skutkovou podstatu některého z 27 vyjmenovaných trestných činů. Za nelegální internetový obsah bude považováno například nebezpečné vyhrožování, šíření dětské pornografie, podněcování k nenávisti, propagace totalitních ideologií, ale i ekonomické delikty jako podvody či porušování autorských práv. Schválená procedura blokování ctí princip subsidiarity, státní regulace tedy nastoupí až v okamžiku, kdy selžou samotné internetové platformy. Zákon vyžaduje, aby občan nejprve využil nahlašovací mechanismy konkrétní sociální sítě či služby.  Teprve v případě, že platforma na nahlášení nereaguje nebo jej zamítne, může uživatel upozornit úřady. Výjimku z tohoto postupu mají pouze orgány činné v trestním řízení a takzvaní důvěryhodní oznamovatelé, kteří mohou podněty k blokování zasílat úřadům přímo. Pokud regulátor zahájí řízení o odstranění obsahu, autor sporného materiálu obdrží vyrozumění a bude mít dva dny na vyjádření. Po uplynutí této doby a vyhodnocení důkazů rozhodne předseda Úřadu pro elektronické komunikace (respektive v případě videa předseda Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání). Český překlad původního schématu pro nahlašování nelegálního obsahu v Polsku, jak ho zveřejnilo tamní ministerstvo digitalizace. Autor: Ministerstwo Cyfryzacji, lokalizace Lupa.cz Zákon ukládá poskytovatelům služeb povinnost jednat neprodleně. Konkrétní lhůtu stanoví úřady s ohledem na závažnost činu. Proti rozhodnutí předsedy úřadu o smazání obsahu není možné správní odvolání, dotčený subjekt se ale může obrátit na soud. Téma bylo v Polsku předmětem vyhrocené politické debaty. Zatímco vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski normu obhajuje jako nezbytný nástroj pro zajištění bezpečnosti uživatelů a efektivní boj s dezinformacemi či podvody, opozice varuje před zneužitím pravomocí.  Poslanci PiS a Konfederace upozorňují na riziko omezování svobody slova a zavedení cenzury skrze administrativní rozhodnutí úředníků, přičemž kritický postoj k zákonu již dříve avizoval i prezident Karol Nawrocki. Dohled nad celým systémem si rozdělí telekomunikační úřad jako koordinátor digitálních služeb, národní vysílací rada jako regulátor pro videoobsah a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž bude mít na starosti oblast e-commerce.

Významné rozšíření čipové výroby americké společnosti Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm má konečně zelenou. Evropská komise schválila, že Česko může Onsemi poskytnout státní pobídku ve výši 450 milionů eur, asi 11 miliard korun. Celková investice bude činit dvě miliardy dolarů, kolem 42 miliard korun. Onsemi v Rožnově vyrábí dlouhodobě, roční tržby dělají kolem sedmi miliard korun. Nová investice v Česku zavede komplexní řetězec výroby na bázi karbidu křemíku (SiC), kde má Onsemi ambici být světovou jedničkou. SiC se hodí například do elektromobilů, Onsemi už uzavřela spolupráci se skupinou Volkswagen. Rozšíření výroby má přinést zvýšení tržeb o více než 20 miliard korun. Onsemi si Česko vybrala už před časem, ovšem kvůli vysoké státní pobídce byla nutná takzvaná notifikace z Bruselu, a to kvůli zachování hospodářské soutěže. EU pro tyto účely stvořila Chips Act, takže se po kontinentu staví několik nových čipových továren. Schvalování nicméně vázla, proti zájmům česka totiž vystupovala německá a italská lobby. Firmy Infineon a STMicroelectronics rovněž investují do SiC a argumentovaly tím, že Onsemi je americká firma a že účelem Chips Actu je podpora evropského polovodičového průmyslu. Komise nyní naznala, že projekt Onsemi je první svého druhu v Evropě. Dále potvrdila, že veřejná podpora českého státu je oprávněná, protože by Onsemi jinak tuto investici v Česku neudělala (zájem měly USA a Jižní Korea). Rozšíření výroby má také dle Komise mít pozitivní dopad na evropský polovodičový ekosystém. Onsemi u nás kromě výroby provozuje centra pro návrh čipů (Rožnov a Brno) a podílí se na národním polovodičovém centru, vzdělávání a podobně. Od expanze výroby se očekávají další efekty, například Rožnov plánuje výstavbu bydlení a tak dále. Výrobce čipů Onsemi rozdal granty, tři ze čtyř v Evropě jdou do Česka

Pražská společnost GoodAI pracuje na technologii Prometheus, jejímž cílem je zprovoznit plně autonomní drony nezávislé na připojení nebo GPS. GoodAI chce technologii dotáhnout do stavu, kdy takto budou schopné fungovat dronová roje (drone swarms). Tyto roje mají být plně autonomní. Postaveny budou na jazykových modelech a mají se umět pohybovat v prostředí bez GPS, pilota, stálého rádiového spojení a externích výpočtů, typicky na serveru či v cloudu. Na každém dronu poběží foundation model (LLM reasoning a inference) schopný zapojit mapování (3D mapping a point cloudy), vnímání, plánování a přirozenou komunikaci. Drony zároveň nemají mít naprogramované mise, ale měly by umět reagovat na povely typu “prohledej druhé patro”, “ukažky mi všechny zdroje tepla” a tak dále. Jde o podobný princip, s jakým pracuje Google v rámci modelu SIMA 2, který umí plnit úkoly ve virtuálních světech. Google model trénoval i na české hře Space Engineers od studia Keen Software House. To stejně jako GoodAI vlastní Marek Rosa. GoodAI má nyní funkční prototyp pro jeden dron a koordinaci dalších v simulovaném prostředí. Naplánovány jsou další dvě fáze. Ta druhá počítá s kolaborací dronů, sdílení map a podobně. Demo je k dispozici zde a zde a další informace jsou na webu. Google míří k obecné umělé inteligenci, pro trénování použil českou hru Space Engineers

Nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě se stal český Oddin.gg. Startup obhájil loňské prvenství v hlavní kategorii Deloitte Technology Fast 50 Central Europe s růstem provozních výnosů o 4 267 %. Mezi padesátkou nejrychlejších má Česko 14 zástupců, přičemž hned pět z nich je v první desítce. Oddin vznikl v roce 2018 v Praze a vybudoval globálně používanou platformu pro datové modelování, predikce a interaktivní obsah v esportu. Jeho řešení využívají sportsbooky a operátoři po celém světě. Staví na kombinaci datových vědců, vývojářů a bývalých profesionálních hráčů. Letos firma rozšířila své aktivity napříč Latinskou Amerikou. Za ním následovala na 4. místě FaceUp Technology, na 5. místě startup Adam, sedmou příčku obsadila fintechová aplikace Patron GO a devátou firma Malcom Finance. České firmy bodovaly i mimo hlavní kategorii. V Companies to Watch se prosadily Webout You, firma, která vytváří personalizovaná videa přizpůsobená v reálném čase každému divákovi (4. místo), a brněnská DynaNIC vyvíjející mikročipy pro extrémně rychlé zpracování a přenos dat (5. místo). V Impact Stars získaly ocenění Flowpay za inovativní přístup k financování malých a středních podniků pomocí AI, Soulmio za moderní digitální péči o duševní zdraví a VR Life. To využívá virtuální realitu v rehabilitaci pacientů po úrazech či neurologických onemocněních. Speciální kategorii AI Value Driver – CE Rocketship Innovations in GenAI vyhrála Flowpay. Česko má spolu s Polskem ze zemí regionu nejvíc zástupců v hlavní kategorii (po 14 firmách), následuje Slovensko (8) a Chorvatsko (7). Konkurence mezi zeměmi byla těsnější než v předchozích letech. „Česká republika letos znovu potvrdila svou roli technologické velmoci regionu. Je to jasný signál, že český technologický sektor přechází z pozice startupového ekosystému do fáze vyspělých, škálovatelných firem, které obstojí v globální konkurenci,“ myslí si Kateřina Novotná, lídryně programu Deloitte Technology Fast 50 v České republice. Podle Jiřího Sauera, který je lídrem programu v regionu, nebylo až do poslední chvíle jasné, zda první místo obhájí opět česká firma. „Pokud chceme držet krok se zbytkem Evropy a pokusit se dohnat Spojené státy, Izrael či asijské státy, musíme být odvážnější v deep-tech inovacích a pracovat s technologiemi, které umožní ještě rychlejší škálování,“ myslí si. Hlavní kategorie Fast 50 hodnotí růst provozních výnosů za poslední čtyři roky. Pro nominaci je potřeba dosáhnout provozních tržeb alespoň 50 000 € v letech 2021–2023 a v roce 2024 minimálně 100 000 €. Do žebříčku se hlásí společnosti stojící na vlastních technologiích, digitálních produktech či službách nebo technologicky intenzivním byznysu. Průměrný růst firem v hlavní kategorii dosáhl 1 219 % a pro vstup do padesátky bylo potřeba zhruba 600% tempo. Sedmadvacet států, sedmadvacet pravidel. Evropa vymýšlí, jak nasměrovat k opravdu jednotnému trhu pro inovativní firmy, startupy zatím popisují byrokratické peklo

Billa oznámila, že k 31. lednu 2026 ukončí v Česku provoz svého e‑shopu s potravinami. Online objednávky chce dál odbavovat přes partnery z oblasti takzvané quick commerce, tedy rozvozové služby. Finance obchod místo toho směřuje do kamenné sítě, letos má do ní vydat přes 2,5 mld. Kč a příští rok téměř 2,8 mld. Kč. Obchod k uzavření postupuje s tím, že „Rozvoj Quick Commerce umožňuje Bille obsloužit více zákazníků efektivněji a ze střednědobého hlediska může Billa dosáhnout lepších ekonomických výsledků prostřednictvím expanze, modernizace a rozšiřováním služeb Q-Commerce partnerů,“ popisuje v tiskové zprávě. Podle společnosti model rychlého doručení pokrývá zákazníky napříč republikou, příští rok ho ale chce rozšířit. Digitalizaci podle svého vyjádření neopouští, s pokročilými nástroji pracuje na přesnějším odhadu poptávky či optimalizaci zásob prostřednictvím umělé inteligence a v obchodech implementuje digitální cenovky. Krok jde nicméně proti proudu části trhu, podle Asociace pro elektronickou komerci české e-shopy překonaly loni krizi a obrat rostl o 5 % na 194 miliard Kč. Češi letos také navyšují průměrnou měsíční útratu. Billa zároveň krok oznamuje měsíc poté, co konkurenční Globus avizoval vlastní platformu pro online prodej. Zvolený termín konce e‑shopu má zajistit plný provoz i během vánoční sezony. Zaměstnancům distribučních center v Praze a Brně a části centrály spojené s online prodejem slibuje individuální podporu a nabídky interního uplatnění. Stejný posun z online směrem k rychlodoručení a službě Click & Collect zavádí Billa i v Rakousku. Za letošek má Billa otevřít celkem 15 nových kamenných prodejen, příští rok se chce dostat na stejný počet. Řetězec má v Česku 287 prodejen, více než 6 500 zaměstnanců a za rok 2023 vykázal obrat přes 35 miliard Kč. „Zpátky do českých rukou“. Slevomat má nového majitele, většinu v něm koupil Genesis Capital

Do české a slovenské televizní nabídky se po dvanáctileté odmlce vrací hudební značka Music Box. Od pátku 21. listopadu 2025 zařazuje operátor Antik Telecom do svého portfolia tři nové tematické kanály, přičemž čtvrtý by měl následovat v nadcházejících týdnech. Stanice s názvy Music Box Classic, Music Box Hits a Music Box Dance budou divákům dostupné prostřednictvím kabelové televize, IPTV a aplikací poskytovatelů placené televize. Později se plánuje spuštění také kanálu Music Box Sexy. Obsahová strategie nově spuštěných stanic sází na vysoké rozlišení obrazu a programovou skladbu sestavovanou hudebními editory, čímž se chce vymezit vůči automaticky generovaným algoritmům streamovacích služeb. Archiv provozovatele údajně disponuje více než dvaceti tisíci videoklipy. Jednotlivé kanály jsou žánrově profilované: Music Box Hits se zaměří na aktuální trendy a nové nahrávky, Music Box Dance nabídne elektronickou hudbu včetně stylů house či techno a stanice Classic přinese výběr popových a rockových skladeb z období osmdesátých let až po milénium. Antik Telecom zařadí všechny stanice Music Boxu jako první operátor na českém a slovenském trhu. Produktový ředitel operátora Vlastimil Lakatoš sdělil, že spolupráci vnímají jako přirozené rozšíření služeb o zavedenou evropskou značku, která má divákům nabídnout pestrost hudebních žánrů a prostor pro relaxaci. Kompletní portfolio kanálů by mělo být v nabídce operátora k dispozici ještě do konce letošního roku. Konec jedné éry. Proč skončí většina stanic MTV a co bude dál

Majitel společnosti Seznam.cz Ivo Lukačovič oznámil záměr bránit se soudní cestou proti výrokům předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.  Spor vyvolalo Babišovo video na sociálních sítích, v němž politik obvinil majitele mediálního domu z neodvedení srážkové daně z dividend ve výši 900 milionů korun. Lukačovič tato tvrzení ve svém prohlášení z 20. listopadu 2025 kategoricky odmítl, označil je za lživá a uvedl, že on ani jeho firmy nedluží státu na daních žádné prostředky. Andrej Babiš ve svém vyjádření reagoval na komentář redaktora Seznam Zpráv Jiřího Nádoby, který se týkal vymáhání dotací neoprávněně vyplacených holdingu Agrofert. Babiš konkrétně řekl: „Vážení spoluobčané, vůbec jim nevěřte. Víte, kdo vám dluží peníze? No právě Seznam Zprávy.“ Své tvrzení opřel o domněnku, že dividendy byly vyplaceny do zahraničí bez zdanění. „Jejich majitel Lukačovič si vyplatil 6 miliard dividend na Kypr a Seznam Zprávy nezaplatily pravděpodobně, údajně, srážkovou daň. Takže 6 miliard, a z toho 15 % je 900 milionů,“ prohlásil vítěz voleb s tím, že média spadající pod Seznam označil za „kyperskou partu“. Ivo Lukačovič na tato slova reagoval s tím, že se jedná o součást diskreditační kampaně vedené proti jeho osobě a svobodným médiím, jejímž cílem je odvrátit pozornost od problémů samotného Andreje Babiše. „Je to jednoznačná lež. Ani já, ani společnost Seznam či jakákoli z firem, které vlastním, nedluží na daních ani korunu,“ uvedl Lukačovič. Zdůraznil rovněž ekonomický přínos své firmy pro státní rozpočet: „Seznam.cz jako ryze česká společnost patří v této zemi k největším plátcům daní. Od svého vzniku Seznam odvedl na daních a poplatcích do rozpočtu ČR odhadem přes 40 miliard korun.“ Celá záležitost bude mít právní dohru. Lukačovič avizoval, že je připraven nepravdivost Babišových výroků prokázat a bude požadovat omluvu i finanční kompenzaci. „Já osobně, a předpokládám, že i společnost Seznam.cz, se budeme proti těmto tvrzením bránit soudně, žádat omluvu a náhradu škody,“ konstatoval majitel Seznamu a dodal, že případnou vysouzenou částku věnuje na dobročinné účely.

Allegro uvádí, že na tomto tržišti v Česku ve třetím čtvrtletí roku přibylo o 80 % více lokálních nabídek. Online prodejce si v Česku, na Slovensku a v Maďarsku připsal celkově 70% nárůst uživatelů. Konkrétní čísla však skupina neuvádí. Online tržiště pohltilo v Česku mimo jiné Mall.cz a nyní zmiňuje, že pokračuje v jeho integraci. Napříč všemi trhy se počet aktivních nakupujících meziročně zvýšil o 600 tisíc na 21,1 milionu. Mimo Polsko to bylo 4,2 milionu. O víc než polovinu na mezinárodních trzích stoupala hrubá hodnota zboží. Skupina také testuje asistenta založeného na umělé inteligenci, který má pomáhat s vyhledáváním, shrnutími produktů a kontextovými doporučeními. Podle vedení firmy v domácím Polsku začíná nákup na online tržištích sedm z deseti zákazníků právě na Allegro, jak uvádí CEO skupiny Marcin Kuśmierz. Společnost deklaruje ambici stát se i v Česku, na Slovensku a v Maďarsku jedním z hlavních míst pro online nakupování. Martin Komora (Vivantis): Bojem o cenu online nevyhrajeme. Jdeme do kamenných prodejen

Výsledky aktuálního měření poslechovosti rádií v České republice za druhé a třetí čtvrtletí roku 2025 potvrzují dlouhodobou stabilitu tuzemského rozhlasového trhu s mírnými výkyvy u hlavních hráčů. Alespoň jednou týdně si rádio naladí 84,6 % populace ve věku 12 až 84 let. Denně rádio poslouchá téměř polovina obyvatel, konkrétně 49,1 %. Průměrná doba poslechu dosahuje hodnoty 211 minut denně. Na špici celoplošných stanic se i nadále drží veřejnoprávní Český rozhlas Radiožurnál. S denní poslechovostí 732 tisíc lidí si udržuje náskok před komerční konkurencí, přestože mu od poslední vlny měření ubylo 16 tisíc posluchačů. Nejposlouchanější komerční stanicí je Rádio Impuls, které si denně naladí 651 tisíc posluchačů. Třetí příčku obsadilo Rádio Blaník s 609 tisíci posluchači denně, následované Evropou 2 s 580 tisíci a Frekvencí 1, kterou poslouchalo 443 tisíc lidí. V kategorii nadregionálních stanic dominuje Rádio Kiss, jež si denně pustí 521 tisíc posluchačů. Za ním následuje síť Hitrádio s denním zásahem 391 tisíc posluchačů a dvojice tematických stanic Country Rádio a Rádio Beat, které shodně dosahují poslechovosti 265 tisíc lidí. Rock Radio si připsalo 212 tisíc denních posluchačů.  Nejposlouchanější čistě digitální stanicí je ČRo Radiožurnál Sport, jemuž Radioprojekt přisuzuje 43 tisíc posluchačů denně.  Pokud jde o zastoupení mediálních domů, nejsilnější pozici na trhu má obchodní zastupitelství Media Club s podílem 46,8 %. Na Český rozhlas připadá podíl 26,3 % a na Radiohouse 25,9 % trhu. Ostatní subjekty tvoří 1 % trhu. Český rozhlas jako celek ve sledovaném období poslouchalo denně 1 milion 417 tisíc posluchačů. V průměrném týdnu oslovil 3 miliony 234 tisíc posluchačů. Nejposlouchanějším čistě regionálním rádiem je ČRo Brno se 107 tisíci posluchači, následované brněnským Rádiem Krokodýl (101 tisíc lidí). Výsledky se však výrazně liší napříč republikou. Zatímco v Praze jednoznačně vítězí Radiožurnál s tržním podílem 21,5 % a silnou pozici zde má i mluvené slovo stanice ČRo Plus, ve Středočeském kraji dominuje Rádio Kiss. Na jihu Čech, v Moravskoslezském kraji či Pardubickém kraji má silnou pozici Rádio Impuls, zatímco v Libereckém kraji drtivě vede Rádio Blaník s podílem na trhu přes 37 %.  Nejvyšší týdenní dosah má Rádio Impuls (2,17 milionu posluchačů), v závěsu je Rádio Blaník (2,07 milionu) a první trojici uzavírá ČRo Radiožurnál (1,82 milionu). V měsíčních datech také vede Rádio Impuls (dosah 4,3 milionu lidí), druhé místo má Rádio Blaník (4,25 milionu) a třetí příčka patří opět Radiožurnálu (3,36 milionu). Radioprojekt kombinuje data z telefonického dotazování (CATI) na vzorku více než 13 tisíc respondentů a elektronického sekundového měření pomocí adMeterů na panelu 2000 respondentů. Průzkum realizují agentury Median, STEM/MARK a Nielsen.

Miton posílá 400 tisíc eur (necelých 9,7 milionu Kč) do startupu Bandits, který se odráží od zaklínadla umělé inteligence ve firmách. Poukazuje na to, že pokud s AI zkoušejí pracovat, mnohdy neúspěšně, a startup má firmám umělou inteligenci uzpůsobit a zprovoznit. „AI nástrojů je na trhu čím dál více, většinou je ale nemožné je napojit na zavedené nástroje či stávající firemní procesy. Přepsat je tak, aby byly AI-first, a zároveň umožňovaly lidskou kontrolu nad výsledkem, není jednoduchý úkol,“ vysvětluje spoluzakladatel Jiří Štěpánek. Podle něj řada firem na takovém úkolu už selhala nebo nechce plýtvat časem a penězi. „Radši se tak spokojí s tím, že svým lidem zaplatí ChatGPT,“ shrnuje. Bandits nabízí moduly pro automatizace práce a působí i jako implementační partner. Moduly lze použít napříč firemními odděleními nebo upravit podle zvyklostí týmů. Mezi zákazníky už patří Oktagon, největší evropská MMA organizace. Používá ho na překlady a titulkování videí a umělou inteligenci rozšiřuje také do oblasti reportingu pro partnery a interních znalostních systémů. Za projektem stojí Jiří Štěpánek a Kryštof Mitka a jako zakládající partner zároveň Miton. „S nástupem velkých jazykových modelů se zásadní hodnota bude tvořit v expanzi ziskové marže zavedených firem, které jsou připraveny nové technologie zavádět mezi prvními,“ myslí si Tomáš Hodboď, partner Mitonu, který se bude rozvoji Bandits věnovat. V Mitonu už podobně pomáhá rozvíjet DeepScout, další AI projekt investiční skupiny.

Samsung uvádí na český trh první televizor využívající systém Micro RGB. Veřejnost ho zatím uvidí v jediné pražské prodejně. Model s označením MRE115MR95F, který disponuje úhlopříčkou 115 palců, tedy 292 centimetrů, bude k vidění od 21. listopadu v prodejně Datartu na Zličíně. Prodejce elektroniky má na vystavení tohoto modelu v České republice momentálně exkluzivitu. Cena tohoto přijímače na českém trhu je bez deseti korun 700 tisíc Kč.  Podle vyjádření výrobce se televizor od dosavadních standardů odlišuje především konstrukcí obrazovky. Technologie Micro RGB totiž nepoužívá tradiční diody s barevnými filtry, místo toho pracuje se samostatnými tříbarevnými mikrodiodami. Toto technické řešení má zajistit vyšší přesnost barevné reprodukce a efektivnější řízení jasu bez světelných ztrát, čímž se snaží přiblížit kvalitě profesionálních studiových monitorů. Výbava nového modelu zahrnuje procesor MRGB AI Gen3, který využívá umělou inteligenci pro analýzu a úpravu obrazu i zvuku v reálném čase. Systém zahrnuje funkce pro dopočítávání hloubky obrazu, vylepšení detailů u starších záznamů pomocí HDR remasteringu či optimalizaci plynulosti pohybu v rychlých scénách. Televizor běží na operačním systému Tizen s podporou běžných streamovacích platforem a funkcí pro chytrou domácnost SmartThings. Zvukovou stránku zajišťuje podpora formátu Dolby Atmos.

Průzkum Radioprojekt poprvé zahrnul do měření poslechovosti vybraných stanic Českého rozhlasu také data o takzvaném odloženém poslechu, který zahrnuje konzumaci obsahu z audioarchivů a podcastů.  Výsledky za 2. a 3. čtvrtletí ukazují, že možnost přehrát si pořady ze záznamu významně mění strukturu publika u stanic zaměřených na mluvené slovo a kulturu.  Nová data sledující poslech v horizontu nula až sedm dní po odvysílání naznačují, že tento trend nejvíce ovlivňuje stanici ČRo Vltava, kde odložený poslech tvoří celých 30 procent celkové konzumace obsahu. Denně to znamená 11 tisíc lidí. V absolutních číslech získala nejvíce posluchačů v režimu odloženého poslechu stanice ČRo Dvojka, kterou si tímto způsobem denně naladí 71 tisíc lidí. To představuje nárůst oproti živému vysílání o 18 procent.  Zpravodajsko-publicistická stanice ČRo Plus eviduje 49 tisíc posluchačů ze záznamu, zatímco nejposlouchanější Radiožurnál si zpětně přehrává 34 tisíc lidí. U Radiožurnálu je však podíl živého vysílání nadále dominantní a dosahuje 97 procent. Data potvrzují, že posluchači vyhledávají on-demand především literárně-dramatickou tvorbu, publicistické rozhovory a ucelené programové série. Ačkoliv tato čísla zatím nejsou součástí standardních výstupů měření poslechovosti, vedení Českého rozhlasu i výzkumníci je považují za klíčový metodický posun. Plánem je zavést v příštím roce nový doplňkový ukazatel nazvaný denní dosah rádia, který bude sčítat živý a odložený poslech.  „Věřím, že se tato čísla brzy stanou pevnou součástí Radioprojektu a do měření time shiftu se zapojí všechny naše stanice i konkurenční komerční rádia,“ dodal k novince v měření poslechovosti stanic generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Zjednodušení regulací digitálního světa tak, aby evropské firmy mohly snáze podnikat a inovovat. Tak Evropská komise zdůvodňuje čerstvě představený návrh balíčku změn. Kritici návrh naopak označují za masivní snížení ochrany soukromí pro obyvatele EU. Hlavní části balíčku je návrh změn už platných regulací, tzv. Digital Omnibus. Komise v něm navrhuje například odložit platnost klíčové části nařízení o umělé inteligenci (AI Act). Firmy, které spadají do kategorie tzv. vysoce rizikových služeb, by měly dostat až 16 měsíců na to, aby musely začít regulaci dodržovat. Komise to zdůvodňuje tím, že je s vynucováním pravidel potřeba počkat na dobu, kdy budou k dispozici všechny související technické standardy a doprovodné nástroje. Jak jsme psali dříve, s jejich uváděním mají evropské úřady skutečně zpoždění. Omnibus také navrhuje velké změny v regulaci ochrany osobních údajů. V nařízení GDPR podstatně upravuje například samotnou definici toho, co to osobní údaje jsou. K současnému popisu, že se jedná o veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, přidává dodatek, že informace o fyzické osobě nemusí být konkrétní entitou pokládány za osobní údaje, pokud tato entita s jejich pomocí nemůže osobu za použití přiměřených prostředků identifikovat. Navrhované úpravy GDPR také mají uvolnit ruce firmám, které používají osobní údaje lidí k trénování umělé inteligence. Omnibus navrhuje například úpravu článku 9 GDPR, který zakazuje používání tzv. zvláštních kategorií osobních údajů (jde o data o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby).  Balíček do GDPR přidává výjimku, že zákaz zpracovávání takových dat neplatí pro vývoj nebo provoz AI systémů a AI modelů. K dalším návrhům patří zjednodušení pravidel pro poskytování souhlasu s používáním cookies. Podle Komise by uživatelé měli dostat možnost poskytovat souhlas či nesouhlas automatizovanou cestou – například tak, že by svou volbu měli uloženu v nastavení prohlížeče nebo v chystané peněžence digitální identity (EUDIW). Podle kritiků balíčku je Digital Omnibus největším zásahem do ochrany soukromí za řadu let. „Prospěch by z něj měly zejména velké americké technologické firmy, ale průměrným evropským společnostem nenabízí žádné hmatatelné výhody,“ napsal například rakouský právník Max Schrems z organizace NOYB.  Kritizuje mimo jiné navrhované odstranění bariér pro využívání osobních dat uživatelů k trénování AI, změnu definice osobních údajů („je to jako by zákony o držení zbraní platily jen pro lidi, kteří by potvrdili, že umí se zbraní zacházet a mají v úmyslu někoho zastřelit“) nebo výjimky pro přístup firem k datům v zařízeních uživatelů. Evropská komise teď návrh předloží k projednání Evropskému parlamentu a Radě EU. Teprve z jejich vyjednávání by měl vzejít finální text a případné úpravy regulací.

T-Mobile Czech Republic je dalším dodavatelem, který ve státním katalogu dodavatelů cloud computingu dosáhla na bezpečnostní úroveň tři (BÚ 3). Vyšší už je pouze čtyřka, kterou ovšem disponuje jen Státní pokladna Centrum sdílených služeb jakožto jakožto provozovatel státní částí státního cloudu. Operátor získal certifikaci pro svoji službu T-Cloud, respektive T-Cloud Virtuální Datové Centrum, která nabízí služby infrastruktury jako služby a platformy jako služby. “Tento posun navazuje na nedávné získání prestižní auditní zprávy SOC 2 Type II, která potvrzuje nejvyšší standardy ochrany dat, spolehlivost a dostupnost služeb,” uvedl T-Mobile. Operátor na přípravách a auditech dělal rok a půl a získal i certifikace ISO 27001, 27017 a 27018. Audit řešila společnost BDO Consulting, která ověřila ochranu dat, spolehlivost služeb a ochranu zákazníků. BÚ 3 má v katalogu více společností, jde například o Oracle, Microsoft nebo řadu lokálních hráčů, kteří jsou většinou přeprodejci služeb Microsoftu. Amazon Web Services teprve nedávno dosáhl na BÚ 2. Google v katalogu chybí. Amazon pomalu dohání Microsoft, AWS byl zapsán mezi povolené cloudové dodavatele státu

Vivantis začal testovat, jaký dopad bude mít, když otevře kamennou prodejnu. S CEO skupiny Martinem Komorou jsme se sešli v té první, pro kterou si…