Výzkumníci sdružení CESNET ověřili, že technologii kvantové distribuce klíčů (CV-QKD) lze provozovat přímo v DWDM optických sítích bez vyhrazeného vlákna. Test proběhl v rámci evropského projektu SEQRET zaměřeného na přípravu QKD systémů pro praktické nasazení v telekomunikačních sítích. V laboratoři optických sítí CESNET odborníci testovali systém CV-QKD, který vyvíjí německá společnost KEEQuant. Zkoumali, zda může kvantová distribuce klíčů fungovat souběžně s klasickými datovými službami v jednom optickém vlákně využívajícím DWDM technologii. Do testů také byla zařazena šifrovací karta americké společnosti Ribbon s kapacitou 400 Gb/s. Výzkumníci zařízení propojili se systémem CV-QKD a doplnili o Key Management System pro práci s kvantově generovanými klíči. Funkčnost celého řešení potvrdil živý šifrovaný videopřenos. Češi jako jedni z prvních na světě spustili komerční síť, kterou nejde odposlouchávat. Využívá částice světla Výsledky ukazují, že integrace QKD přímo do DWDM systémů je možná bez ztráty přenosové kapacity. Technologie by tak v budoucnu mohla být využitelná i v produkčních optických sítích. QKD je součástí vznikající evropské kvantové komunikační infrastruktury EuroQCI. Projekt SEQRET financovaný z programu Digital Europe sdružuje evropské výzkumné a průmyslové partnery a zaměřuje se na vývoj a testování QKD technologií včetně jejich budoucí certifikace. Více informací o projektu naleznete zde. V Česku už probíhají první implementace QKD sítí. CETIN touto technologií propojil svá dvě datacentra, což jsme rozebírali v našem článku. Budovat se také začala národní kvantová síť. Česko konečně začíná stavět neprolomitelnou kvantovou síť. Její část je ale v ohrožení, chybí peníze

S příchodem nové vlády končí ve funkci dosavadní náměstek ministra průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Jan Kavalírek. Jeho odchod se dal očekávat, Kavalírek byl politickým náměstkem za TOP 09. V minulosti se nebránil tomu, že by ve funkci zůstal, protože dle jeho slov řeší apolitické kroky a agendu, ale rozdělování podobných funkcí má jasná politická pravidla. Andrej Babiš, respektive staronový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba ANO) mají představit nového AI zmocněnce. “Nová politická koalice má svůj tým, a to je naprosto v pořádku. S novým vedením komunikuji, aby bylo předání agendy co nejhladší a aby projekty, které jsme na MPO společně nastartovali, mohly plynule pokračovat. Vše probíhá konstruktivně, za což jsem upřímně rád,” uvedl Kavalírek. Kavalírek nyní řeší své další působení, v oblasti AI by chtěl zůstat. “Už jednám o tom, jak a z jakého místa mohu být naší AI komunitě dál co nejvíce užitečný,” sdělil. O Kavalírkovi jsme na Lupě více psali. Za Česko například v Bruselu rozjednal zmírnění regulace nadějného oboru (AI Actu), rozjel přípravu výstavby AI gigafactory na našem území (Havlíček chce udělat revizi), podílel se na napsání zákona o umělé inteligence, pomohl na ministerstvu vybudovat tým pro AI a podobně. Stal se také AI osobností roku. “Po vzájemných diskusích věřím, že i pro nového ministra a jeho tým bude AI prioritou, stejně jako byla pro nás. Držím jim proto v jejich práci upřímně palce a jsem připraven je v tom maximálně podpořit,” doplnil Kavalírek. Hlavně na nikoho nezaklekávat a zbytečně nepokutovat. První český zákon o umělé inteligenci je zde

Americký prezident Donald Trump podal u federálního soudu na Floridě žalobu na britskou veřejnoprávní stanici BBC a její dceřiné společnosti. Za údajné poškození dobrého jména a záměrné zkreslení faktů v pořadu Panorama požaduje odškodné ve výši nejméně pěti miliard dolarů. Jádrem právního sporu je způsob, jakým tvůrci pořadu sestříhali Trumpův projev z 6. ledna 2021. Podle žaloby tím vytvořili zavádějící dojem, že prezident přímo vyzýval k násilnému útoku na Kapitol. Dokument s názvem Trump: A Second Chance (Trump: Druhá šance), který BBC odvysílala koncem října 2024, tedy pouhý týden před americkými prezidentskými volbami, obsahoval podle žaloby manipulativně upravenou sekvenci. Střihači spojili dvě nesouvisející části projevu, které od sebe v reálném čase dělilo téměř 55 minut. V pořadu tak bezprostředně po větě „půjdeme dolů ke Kapitolu“ následuje výzva „budeme bojovat jako o život“, ačkoliv tato slova zazněla v úplně jiné části vystoupení. Žaloba rovněž upozorňuje, že tvůrci z vystoupení vystřihli klíčovou pasáž, ve které Trump vyzýval své příznivce, aby své názory vyjádřili „pokojně a vlastenecky“. Vedení BBC už pochybení uznalo. V listopadu 2025 stanice vydala prohlášení, v němž se prezidentovi omluvila. Předseda Rady BBC Samir Shah v omluvném dopise uvedl, že střih „vytvořil dojem jedné souvislé sekvence“, což vedlo k „chybnému dojmu, že prezident přímo vyzýval k násilné akci“. V důsledku tohoto selhání a následného skandálu rezignovali na své funkce generální ředitel BBC Tim Davie i ředitelka zpravodajství Deborah Turness. Navzdory omluvě a personálním změnám však právní zástupci Donalda Trumpa trvají na tom, že nešlo o náhodnou chybu. V textu žaloby argumentují, že takto zásadní zkreslení reality vyžadovalo vědomé úsilí a znalost materiálu, čímž je podle nich vyloučeno neúmyslné pochybení.  Právníci se odvolávají i na interní zprávu BBC a svědectví whistleblowera, podle nichž šlo o součást dlouhodobějšího vzorce zaujatosti stanice vůči Trumpovi s cílem zasáhnout do volebního klání v roce 2024. Žaloba označuje jednání BBC za „zlomyslné, klamavé a pomlouvačné“ a tvrdí, že způsobilo značné škody na Trumpově pověsti i hodnotě jeho obchodní značky. Právníci BBC už dříve konstatovali, že o žádný zlý úmysl nešlo a Trumpa ostatně tento pořad nijak nepoškodil, protože krátce po jeho odvysílání byl znovu zvolen do funkce. Podle BBC se dokument nevysílal na jejích amerických stanicích a na platformě iPlayer byl dostupný pouze pro diváky ve Velké Británii. Žaloba naopak tvrdí, že Američané mohli pořad sledovat při použití VPN nebo streamovací služby BritBox. „Publicita dokumentárního pořadu Panorama spolu s výrazným nárůstem používání VPN na Floridě od jeho uvedení vytváří vysokou pravděpodobnost, že občané Floridy měli přístup k dokumentu předtím, než jej BBC odstranila,“ píše právní tým amerického prezidenta. Podle žaloby se mohl dokument k divákům dostat také přes kanadskou společnost Blue Ant Media, která v říjnu 2024 oznámila získání distribučních práv pro severní Ameriku. Přestože se BBC snažila incident uzavřít veřejnou omluvou a stažením dokumentu z vysílání, Trumpův tým požaduje u soudu exemplární potrestání. Žaloba byla podána na Floridě, kde má prezident své soukromé sídlo a kde BBC podle právníků vyvíjí podstatnou obchodní činnost. U britských soudů už případ projednávat nelze, protože uplynula zákonná lhůta.

Umělá inteligence výrazně mění svět online médií. Řada titulů hlásí výrazné poklesy návštěvnosti. Odborný web Zdopravy.cz má naopak rekordní čísla…

Díky AI ASICům také rostou akcie a tržby firem typu Broadcom. Podívejte se na nové čipy Trainium a Graviton a na ně napojené servery. Uvnitř: GALERIE.

České univerzity a výzkumné instituce produkují špičkové technologie a objevy, jen málo z nich se však povede dostat se opravdu do praxe cestou…

Jubilejní sedmdesátý ročník písňové soutěže Eurovize, který se uskuteční příští rok v květnu ve Vídni, bude mít nejnižší počet účastníků za posledních dvaadvacet let. Evropská vysílací unie (EBU) potvrdila, že o vítězství se utká celkem 35 veřejnoprávních vysílatelů. To je nejnižší počet od zavedení semifinálových kol v roce 2004. Soutěž se nakonec rozhodlo bojkotovat pět zemí protestujících proti účasti Izraele. V roce 2026 nebudou na Eurovizi soutěžit Nizozemsko, Španělsko, Irsko, Island a Slovinsko. Naopak Česká televize patří mezi vysílatele, kteří svou účast potvrdili. Tuzemští diváci se tak mohou těšit na českého zástupce, který vystoupí v sousedním Rakousku. Výpadek pěti zemí částečně kompenzuje návrat tří východoevropských vysílatelů. Po různě dlouhých pauzách se do soutěže vrací Bulharsko, Rumunsko a Moldavsko. V reakci na události posledních let a po konzultaci s členskými stanicemi přistoupila EBU k úpravě pravidel, která mají posílit integritu soutěže. Zásadní změnou je návrat odborných porot do semifinálových kol, kde budou mít nově padesátiprocentní podíl na hlasování, stejně jako diváci. Toto pravidlo bylo naposledy uplatněno v roce 2022. Organizátoři rovněž zavádějí přísnější limity pro individuální hlasování a posilují technická opatření proti podvodům. Cílem je zajistit, aby soutěž zůstala neutrálním prostorem pro hudbu, oproštěným od nepatřičných vnějších vlivů. Samotná soutěž proběhne v polovině května v produkci rakouské veřejnoprávní stanice ORF. První semifinále je naplánováno na 12. května, druhé na 14. května a velké finále se uskuteční v sobotu 16. května 2026. O rozdělení zemí do semifinálových skupin rozhodne losování, které proběhne ve Vídni 12. ledna. Přímo do finále postupují Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a hostitelské Rakousko, k nimž se připojí dvacet nejúspěšnějších semifinalistů. Vídeň bude hostit Eurovizi potřetí ve své historii. Poprvé to bylo v roce 1967 po vítězství Uda Jürgense, podruhé pak v roce 2015, kdy Rakousko hostilo jubilejní 60. ročník díky triumfu Conchity Wurst. Další podrobnosti o podobě scény a moderátorech plánují organizátoři zveřejnit v nadcházejících týdnech. Účastníci Eurovize 2026 Země Vysílatel Poznámka Albánie RTSH Arménie AMPTV Austrálie SBS Ázerbájdžán İctimai Belgie RTBF Bulharsko BNT Návrat do soutěže Černá Hora RTCG Česko ČT Dánsko DR Estonsko ERR Finsko YLE Francie FT Přímý postup Gruzie GPB Chorvatsko HRT Itálie RAI Přímý postup Izrael KAN Kypr CyBC Litva LRT Lotyšsko LSM Lucembursko RTL Malta PBS Moldavsko TRM Návrat do soutěže Německo ARD/SWR Přímý postup Norsko NRK Polsko TVP Portugalsko RTP Rakousko ORF Přímý postup Rumunsko TVR Návrat do soutěže Řecko ERT San Marino SMRTV Srbsko RTS Švédsko SVT Švýcarsko SRG SSR Ukrajina Suspilne Velká Británie BBC Přímý postup

Stát skrze ministerstvo průmyslu a obchodu zjišťuje, zda české firmy a organizace budou mít opět zájem o zajímavou formu financování jejich projektů točících se kolem čipů a polovodičů, mikrolektroniky, senzorů a podobně. Jde o projekty takzvaného společného evropského zájmu (IPCEI), které spadají do strategie Evropské unie vybudovat silný polovodičový sektor a tudíž lze za určitých podmínek získat až sto procent dotace, například na takzvaný funding gap. Česko má zkušenost s předchozím kolem IPCEI s názvem PCEI Microelectronics and Communication Technologies, v němž se rozdělovaly 8,1 miliardy eur. Z celé Evropy bylo vybráno 68 aktivit, přičemž čtyři byly z Česka. Popsali jsme je zde. Brněnský Codasip například uspěl s projektem pro vývoj nové architektury procesorů typu RISC-V pro náročné aplikace jako umělá inteligence, strojové učení, kybernetická bezpečnost či počítačové vidění. Dále zabodovaly Mycroft Mind, UJP Praha a česká pobočka NXP Semiconductors. Teď se připravuje další iterace s názvem IPCEI Advanced Semiconductor Technologies. Podpořeny budou aktivity v těchto oblastech: AI čipy a akcelerátory, čiplety a heterogenní integrace, fotonické technologie, senzory (například kvantové, bio, optické senzory), inovativní výkonová elektronika, bezpečná komunikace, EDA, front a back-end procesy, pokročilé pouzdření, výrobní a metrologická zařízení, materiály, výroba waferů. Evropská komise prostředky rozděluje skrze členské státy, které nejdříve musí zajistit národní financování. Česko zatím zdroj těchto peněz nemá k dispozici. Aktuálně tedy hledá potenciální zájemce, kteří by IPCEI chtěli využít, a na tomto základě se pak má vyvinout aktivita pro sehnání prostředků. Detaily popisuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Konkurence pro ARM či radiační čipy. Česko uspělo v miliardovém evropském projektu

Debaty kolem možného vydávání dat evropských zákazníků do rukou amerických úřadů z datacenter tamních cloudových obrů (U.S. Cloud Act a další) způsobují na trzích v Evropě různá pnutí. Menší lokální hráči hrají na notu bezpečnosti a zaručeného ukládání dat ve zdejších datacentrech, zkouší se alternativy typu Nextcloud a politici a další subjekty rozjeli další kolo debat o technologické suverenity. Samotní hyperscalers se snaží přizpůsobit, uzavírají partnerství a snaží se dávat garance. Stojí je to dost peněz. Největší cloud světa Amazon Web Services (AWS) do takzvaného AWS European Sovereign Cloudu v aktuální fázi pošle 7,8 miliardy eur, asi 190 miliard korun. Suverénní cloud AWS by měl zaručit, že na data evropských zákazníků pokud možno nedosáhne dlouhá ruka americké legislativy. Tento cloud má běžet čistě v datacentru v Evropské unii a respektovat zdejší regulaci. Data včetně metadat mají zůstávat pouze v rámci prostoru EU. Entitu mají spravovat pouze zaměstnanci s evropským občanstvím. Důležitou součástí bude oddělení od standardní infrastruktury AWS. “V podstatě jde o regionalizaci našeho globálního cloudu do menší, ale plnohodnotné evropské verze,” popsal Lupě Mustafa Isik, který má v AWS funkci Chief Technologist Sovereignty. White paper k AWS European Sovereign Cloudu je zde. Isik sedí v Mnichově a má na starost plánování a návrh suverénního cloudu. Evropští zákazníci podle něj od něčeho takového chtějí ty samé funkce, jako má “velké AWS”, ale s tím bezpečnostní záruky. “Regulátoři či zpravodajské služby po mě zase chtějí konkrétní technické důkazy,” navázal Isik. Suverénní cloud AWS spustí první region v německém Braniborsku na přelomu let 2025 a 2026. Půjde o dedikovanou fyzickou infrastrukturu s několika zónami dostupnost (Availability Zones). Součástí bude i na tradičním AWS nezávislý billing, účty nebo systém identit. Takto vypadá elektrické auto s 2Gb mobilním internetem a solární elektrárnou na vozítku AWS slibuje, že kromě bezpečnost nabídne plnohodnotné funkce svého tradičního cloudu. Firma nepopisuje detaily, ale prý nebude problém novinky nasazovat podobně rychle. “Máme zkušenosti s budováním dedikovaných cloudů, například pro zpravodajské služby, takže umíme dělat softwarové rollouty pro podobné suverénní instalace,” naznačil Isik. Ředitel Amazonu pro informační a kybernetickou bezpečnost (CISO) CJ Moses pro Lupu nastínil, jak sama firma přistupuje k bezpečnosti. “Když do našich datacenter instalujeme serverové racky, vždy na místě přepíšeme veškerý software. Možné problémy s dodavatelským řetězcem řešíme tím, že si co nejvíce věcí snažíme dělat sami (viz naše galerie čipů a serverů AWS),” popsal Moses, který dříve pracoval pro FBI a americké armádní letectvo. Podobně přísný je i přístup k open source, protože i přes něj se vlivem různých rogue vývojářů dějí supply chain útoky. “U staženého open source procházíme řádek po řádku. Stažený balíček si jen tak nespustíme,” popsal Moses. Na Lupě jsme nedávno psali o tom, jak se v rámci procesů nabírání lidí útočníci snaží využít umělou inteligenci a další postupy, aby do firem nastrčili své lidi. Moses uvedl, že i Amazon pokusy o podobné útoky registruje. U potenciálních vývojářských partnerů na externí spolupráci například došlo k odhalení, že tito lidé byli napojení na Severní Koreu a jejich úkolem bylo posílat informace a finanční prostředky tamnímu režimu. Jak vypadají servery a čipy od AWS: Amazon EC Trn UltraServer s AI čipy Trainium3 AWS UltraServer, Trainium, Inferentia, Graviton a další hardware

Hasiči, vojáci a policisté začali testovat českou technologii, která jim během zásahů umožňuje pracovat v rozšířené realitě a získávat tak informace o kolezích, prostoru i rizicích v reálném čase. Za projektem stojí ČVUT s partnery DefSec Innovation Hub, společností Quanti a Univerzitou obrany. Jde o prototyp systému AR Rescue, který propojuje mimo jiné senzory vitálních funkcí, senzory prostředí a rozšířenou realitu, aby poskytl záchranářům a armádním jednotkám rychlý a přehledný obraz o situaci během zásahu v nepřehledných situacích. Systém tvoří tři hlavní části. První jsou senzory na těle zasahujících a ve výstroji, které detekují i nebezpečné látky. Druhou část pak malý vizor rozšířené reality, průhledné sklo před jedním okem. Na něm se zobrazují varování, pozice kolegů a další informace. Třetí částí je mikropočítač s modulem na přenos dat na opasku nebo ve výstroji. „Vizor rozšířené reality zobrazuje jen ty nejdůležitější informace, které neodvádějí pozornost – například pozici kolegů při nulové viditelnosti, varování před nebezpečnými látkami či signály blížícího se vyčerpání. Systém také umožní zobrazovat stav pacienta v izolačním biovaku nebo přijímat zprávy od velitele bez nutnosti používat vysílačku,“ přibližuje Miroslav Bureš, vedoucí projektu AR Rescue z katedry počítačů FEL ČVUT. Technologie mají snížit rizikovost zásahů, umožnit rychlejší rozhodování a zvýšit efektivitu jednotek hasičů a armády při mimořádných událostech spojených s výskytem chemických, biologických, radiologických a jaderných nebezpečných látek, dohromady jde o takzvané CBRN zásahy. Ty patří k nejrizikovějším situacím, ve kterých se záchranáři i vojáci pohybují. AR Rescue je navržen jako modulární systém, který lze propojit s technologiemi používanými integrovaným záchranným systémem i armádou. Počítá se i se situacemi, kdy je na místě zásahu nekvalitní nebo rušený signál, případně je vyžadován rádiový klid. Pokud je spojení omezené, systém běží v lokálním režimu a k dispozici jsou jen varování, která je možné určit ze senzorů nesených konkrétním členem jednotky. „V operacích v CBRN prostředí rozhoduje čas a přesné informace,“ přibližuje Hynek Schvach, hlavní řešitel za Vojenskou lékařskou fakultu Univerzity obrany. „Možnost testovat tyto technologie přímo v praxi je pro nás klíčová,“ říká Jakub Jašek, zástupce Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy. Projekt běží od loňského roku a potrvá do konce roku 2026. Finální fáze vývoje zahrnuje dokončení hardwaru, softwaru a intenzivní testování v terénu. Navazující projekty by měly systém posunout směrem k průmyslové výrobě. NATO dá peníze dvěma českým firmám na jejich technologie. Jedna umí udělat neviditelné vojáky

Tuzemští fanoušci motorsportu se při sledování nadcházejícího 48. ročníku Rally Dakar dočkají několika změn ve vysílacím schématu. Televize Nova posune začátek pravidelného večerního studia na dřívější hodinu. Pořad mapující dění v Saúdské Arábii odstartuje vždy ve 21:30 a oproti minulým letům se jeho stopáž prodlouží o deset minut na celkových 80 minut čistého času. Slavná pouštní soutěž bude k vidění denně od 3. do 19. ledna 2026 na stanici Nova Action a na Oneplay. Prodloužení vysílacího času má podle zástupců televize vytvořit větší prostor pro analytickou část a využití obrazových materiálů přímo z trati. Novinkou ve studiu bude zavedení elektronické tužky pro detailní rozbor klíčových momentů a závodních situací. Personální obsazení expertního týmu doznalo změny v podobě příchodu Adama Peschela, profesionálního stuntridera, který v roce 2025 soutěž sám dokončil. Ten doplní stávající sestavu, v níž nadále figurují legenda českého Dakaru Josef Kalina a mistr světa ve freestyle motokrosu Libor Podmol. Studiem bude provázet dvojice Radek Mazal a Martin Pouva. Šéf sportovní redakce TV Nova Dušan Mendel odůvodnil pokračování projektu stabilním diváckým zájmem, který je dán i úspěchy českých reprezentantů. Loňský ročník podle něj potvrdil, že tuzemské posádky patří ke světové špičce. Mendel zároveň zdůraznil, že koncept vysílání nadále sází na kombinaci hostů ve studiu a autentického zpravodajství z místa. Reportážní štáb v čele s Nikolou Moučkovou Červinkovou bude opět přinášet informace a rozhovory přímo z dějiště závodu, ze „studia z písku“, přičemž zůstávají zavedené rubriky zaměřené na techniku či historii závodu. Vysílání ročníku 2026 bude také více interaktivní. Televize plánuje zapojit diváky přímo do studia během tří specifických epizod – při úvodním prologu, v rámci volného dne a během závěrečného hodnocení. Mimo to se připravují živé vstupy z příletu závodníků na letiště v Praze, který je naplánován na 18. ledna. Zvýšená pozornost médií i veřejnosti se upíná k českým jezdcům, kteří mají po úspěšném roce 2025 vysoké ambice. V kategorii kamionů bude Martin Macík obhajovat vítězství a Aleš Loprais navazovat na pódiové umístění. V kategorii automobilů se očekává posun Martina Prokopa s novou technikou a mezi motocyklisty chce po změně týmu útočit na přední příčky Martin Michek.

Česká televize není povinna odstranit ze svého webu části reportáže pořadu Nedej se plus, které se kriticky dotýkaly podnikatelské historie investiční skupiny Penta. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, který svým verdiktem z konce listopadu, zveřejněným v pátek dočasně na úřední desce, zvrátil předchozí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Ten původně nařídil televizi vystříhat z reportáže pasáže spojující developerské aktivity Penty u Masarykova nádraží s kauzou Gorila či čínským kapitálem, protože je považoval za manipulativní. Nejvyšší soud však nyní konstatoval, že zveřejnění pravdivých informací o osobě veřejného zájmu, byť podaných s dramatickým hudebním doprovodem, není neoprávněným zásahem do pověsti firmy. Mluvčí Penty ve vyjádření pro ČTK uvedl, že jde o osm let starou reportáž, kterou už skupina nebude komentovat. Jádrem letitého právního sporu byla reportáž odvysílaná v listopadu 2017 pod názvem „Praha: město v defenzivě“. V internetovém archivu se místo ní momentálně zobrazuje hlášení, že Česká televize nemá práva k poskytování obsahu online. Příspěvek se věnoval plánované výstavbě projektu Central Business District v centru hlavního města. Společnost Penta Investments Limited se žalobou domáhala omluvy a stažení reportáže, neboť se cítila poškozena tím, že autoři pořadu propojovali její developerský záměr s nesouvisejícími tématy. Konkrétně šlo o výroky o tom, že Penta byla na Slovensku podezřelá z účasti na korupčním skandálu Gorila, že spoluzakladatel Marek Dospiva byl v České republice vyšetřován protikorupční policií, že Penta v roce 2016 prodala budovu Florentinum čínské společnosti, včetně uvedení informací o této společnosti, a že zakladatelé Penty získali počáteční kapitál dovozem textilních výrobků z Číny. Vrchní soud v Praze dříve dal Pentě částečně za pravdu, když nařídil odstranění těchto pasáží s odůvodněním, že způsob jejich prezentace, podtržený dramatickou hudbou a řazením na začátek reportáže, vyvolává u diváka zkreslený a difamační dojem, který odpovídá spíše bulvární žurnalistice. Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že právní posouzení Vrchního soudu není správné. Zdůraznil, že klíčovým kritériem je pravdivost sdělovaných informací. Senát vedený předsedou Pavlem Tůmou v odůvodnění uvedl, že soudy obou stupňů potvrdily pravdivost informací o zakladatelích žalobkyně i osudu jejích dřívějších projektů. Podle dovolacího soudu není pravdivá informace zásadně způsobilá zasáhnout do pověsti právnické osoby, ledaže by byla podána takovou formou, která realitu hrubě zkresluje. Samotná skutečnost, že televize uvedla pro Pentu nepříznivá fakta hned v úvodu a zvolila dramatický hudební podkres, podle soudu nestačí k závěru o neoprávněném zásahu, pokud tím nebyla fakta manipulována. Významnou roli v rozhodování hrál veřejný zájem a postavení developerské skupiny. Soud konstatoval, že výstavba rozsáhlého projektu v památkově chráněném centru Prahy je par excellence věcí veřejného zájmu. Penta vstupem do tohoto prostoru a svou aktivní činností vědomě vstoupila na veřejnou scénu, a musí proto počítat s větším drobnohledem médií i veřejnosti. Podle rozsudku požívají osoby veřejného zájmu nižší ochrany proti kritice než soukromé osoby, a veřejnost má právo znát i širší kontext jejich hospodářských aktivit, včetně informací, které mohou být pro dotčenou firmu nepříjemné. „Ochrana pověsti právnické osoby nesměřuje k tomu, aby bylo možno o dotčené osobě uveřejňovat pouze takové informace, které tato osoba považuje za pro sebe pozitivní či pochvalné, resp. aby uveřejnění některé negativní (avšak nikoli nepravdivé) informace snad muselo být nezbytně doplňováno více či méně související chválou této osoby,“ připomněl Nejvyšší soud. Právní zástupci Penty argumentovali, že zmíněné informace s projektem u Masarykova nádraží „ani vzdáleně nesouvisejí“ a mají za cíl investora pouze hanobit. Nejvyšší soud tento argument odmítl s tím, že se informace týkaly výhradně veřejné a hospodářské sféry Penty, a byly dohledatelné z veřejných zdrojů. Některé informace visely přímo na webu Penty. Verdikt tak mění výrok Vrchního soudu a potvrzuje původní rozhodnutí Městského soudu v Praze, který požadavek na stažení reportáže zamítl. Žaloba byla tímto krokem ve výsledku zamítnuta v celém svém rozsahu. Společnost Penta je zároveň povinna uhradit České televizi náklady řízení ve výši 5100 korun. Proti tomuto rozsudku už není přípustný žádný opravný prostředek.

Dva brněnští fyzici vyzkoumali novou metodu, díky níž bude možné navrhovat menší a efektivnější čipy do zařízení jako jsou chytré telefony, počítače a podobně. Jakub Krčma z Fakulty strojního inženýrství VUT a Ondřej Wojewoda z CEITEC VUT (nyní hostuje na MIT v USA) konkrétně vytvořili způsob měření vlastností krátkých spinových vln, čímž prolomili dosud nepřekonatelnou bariéru v dalším bádání. Krčma a Wojewoda zkoumají magnoniku, tedy fyzikální obor zabývající se spinovými vlnami. Ty jsou něco jako vlnění v magnetických materiálech schopné přenášet informace. Jejich práce byla zveřejněna v časopise Science Advances. Krčma a Wojewoda svůj průlom popisují následovně: Spinové vlny bychom si mohli představit jako kolektivní pohyb mnoha navzájem se ovlivňujících střelek kompasu v magnetické látce. Jinak řečeno jde o vlnění, které se šíří vnitřkem takové látky, a zároveň při tom přenáší zakódovanou informaci. Ke studiu spinových vln se používá optická technika takzvaná mikroskopie Brillouinova rozptylu světla (µBLS). Tu si můžeme představit jako laserovou lupu: objektiv zaostří laser na velmi malé místo na vzorku a informace o materiálu se vyčítají ze změn světla po interakci s ním. Má to ale háček: tato „lupa“ má své limity. Funguje totiž dobře jen pro pozorování vln s vlnovou délkou více než 300 nanometrů, kratší spinové vlny se takto změřit nedají. 300 nanometrů, limit metody µBLS, nezní jako velké číslo – vždyť nanometr je jen miliontina milimetru, takže se pohybujeme zhruba na úrovni velikosti některých virů. Je však potřeba si uvědomit, že v kontextu dnešní elektroniky je 300 nanometrů násobně víc než velikost tranzistoru v moderním čipu. Pokud tedy uvažujeme o uplatnění spinových vln v moderní elektronice, narážíme na limity této metody. Krátké spinové vlny, které jsou klíčové pro budoucí miniaturizaci čipů, zkrátka nejde nijak měřit. Jedinou možností, jak změřit kratší spinové vlny, doposud byly obří a drahé urychlovače částic zvané synchrotrony, ale ani ty nedokázaly zachytit krátké vlny. Výzkum tak narážel na neprolomitelnou zeď. Metoda zveřejněná v Science Advances byla pojmenována Mie BLS a tuto doposud nepřekonatelnou bariéru odstraňuje. Metoda spočívá v tom, že se na povrch vzorku umísťují velmi tenké křemíkové proužky (nanorezonátory), které fungují jako „zesilovače“ a „naváděcí čočky“ pro světlo. Pomocí Mieho rezonance dokážeme světlo zaostřit a zesílit tak, že už není svázané vlastní vlnovou délkou. Nanorezonátory fungují jako prostředník, který umožní světlu komunikovat i s těmi kratšími spinovými vlnami, které byly dosud neviditelné. Tento náš postup je převratný v tom, že navazuje na již existující optickou metodu a vylepšuje ji tak, že nyní můžeme pohodlně měřit tyto krátké spinové vlny, a to dokonce se standardním laboratorním vybavením. Se schopností pozorovat a měřit krátké spinové vlny se otevírají dveře k návrhu a výrobě takzvaných magnonických čipů, kde je přenos informace založený na krátkých spinových vlnách. Ty by mohly zásadně změnit možnosti výpočetní techniky, protože se nepřehřívají. Spinové vlny totiž nepřenášejí elektrický náboj, takže neprodukují teplo narozdíl od elektrického proudu. Navíc spotřebují až dvacetkrát méně energie než dnešní elektronika, což je v době neustálých diskuzí o energetické náročnosti moderních technologií, zcela zásadní. Metoda najde využití i mimo výpočetní techniku – v materiálových vědách, biologii či diagnostice mikrotrhlin v kritických součástkách, například v leteckém průmyslu. Wojewoda mimochodem nedávno vyzkoumal i to, jak by se dala výrazně snížit obří energetická nároční umělé inteligence. Pomocí Mieho rezonancí v dielektrických materiálech vyvinul metodu, která umožňuje efektivní měření krátkých spinových vln běžnou laboratorní technikou. Český vědec vyzkoumal, jak by se dala výrazně snížit obří energetická náročnost umělé inteligence

Sdílení informací o různých kyberbezpečnostních zranitelnostech by v Česku mělo být efektivnější a jednodušší. Ve státě doposud neexistoval formalizovaný a ucelený pohled na takzvané Coordinated Vulnerability Disclosure neboli CVD, což se teď mění. Stát má pro tyto účely od prosince Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností včetně koordinátora pro tuto oblast. Tím se podle od listopadu platného nového zákona o kybernetické bezpečnosti stal vládní tým CERT. Politiku připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, k dispozici je zde. Dokument je určen zejména pro vlastníky, vývojáře, dodavatele a manažery kybernetické bezpečnosti, kteří zvažují zavedení CVD jako nástroje pro navyšování zabezpečení ICT produktů, a dále pro výzkumníky z oblasti nalézání zranitelností v ICT produktech, kteří hledají způsob, jak provádět etický hacking v souladu s právním řádem ČR. “Cílem procesu CVD je ochránit informaci o zranitelnosti do doby její nápravy tak, aby se snížilo riziko, že bude zneužita ze strany potenciálních útočníků. Správně nastavené CVD rovněž chrání objevitele zranitelností před negativními právními dopady nalézání zranitelností, jako je trestní odpovědnost či odpovědnost za škodu,” shrnul NÚKIB. “Nahlásit koordinátorovi nalezenou zranitelnost může jakákoliv osoba, a to i anonymně. Koordinátor poskytne oznamovateli pomoc a identifikuje a kontaktuje subjekty dotčené nalezenou zranitelností. Dále je koordinátor zapojen do jednání o lhůtách pro zveřejnění a řešení zranitelností, které mají dopad na více subjektů. Současně působí jako kontaktní bod pro další koordinátory v jiných členských státech Evropské unie. Ohledně nahlášení zranitelnosti se lze na vládní CERT obracet již nyní na e-mailové adrese cvd (at) nukib.gov.cz.” Regulace podle NIS2: Zákon o kyberbezpečnosti začal platit. Registrovat se musíte sami, pozor na pokuty

Několik západních bezpečnostních organizací vydalo varování a informace ohledně ruských hacktivistických organizací, které se podílí na útocích na kritickou infrastrukturu. Mezi subjekty z USA (NSA nebo CISA), Francie, Německa, Velké Británie nebo Švédska, které se na dokumentu podílely, jsou i tři české: Vojenské zpravodajství, Národní centrála proti organizovanému zločinu a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. “Vojenské zpravodajství se (společně s partnery) podílí na odhalování aktivit proruských hacktivistických skupin působících proti českým i zahraničním subjektům. Výsledkem je společné doporučení, jak se před jejich útoky lépe chránit,” informovali vojenští zpravodajci. Zmiňované hacktivistické skupiny jsou součástí větších kampaní vůči kritické infrastruktuře, zpravidla se na nich podílí méně sofistikovanými akcemi s nižším dopadem, ovšem jde o důležitou součást celku. Uskupení jako NoName057(16), Z-Pentest, Sector 16 nebo Cyber Army of Russia Reborn se soustředí například na vodovodní a kanalizační systémy, potravinářství, zemědělství a energetiku. Celý dokument je k dispozici tady. Američané také provozuje web zaměřený na přehled a rady ohledně ruských kyberbezpečnostních hrozeb jako celku. “Proruské hacktivistické skupiny často vůbec nepotřebují a nevyužívají specializovaný malware a jejich útoky nevyžadují hluboké technické znalosti. Zaměřují se na nezabezpečené služby pro vzdálené ovládání počítače, slabá hesla a nedodržování bezpečnostních pravidel. To vytváří slabá místa, která jim pomáhají proniknout do kritických infrastruktur a sítí s provozními technologiemi. Organizace proto musí přesně vědět, která zařízení jsou nezabezpečená, odstranit nepotřebný přístup k internetu, zavést silná a jedinečná přihlašovací hesla a segmentovat řídicí sítě. Zpráva upozorňuje zejména na kyberzločince, kteří nevyužívají nové zranitelnosti, ale zaměřují se na systémové slabiny v infrastruktuře,” uvedl k situaci Jiří Kohout, stratég společnosti Check Point na kybernetická rizika a bezpečnost. “Nejnovější výstraha také zdůrazňuje propagandistický rozměr těchto operací. Skupiny běžně zveličují rozsah a dopad svých útoků, ale screenshoty a videa jsou natolik reálná, že společnosti musí reagovat. Kombinace menší sofistikovanosti a vysoké viditelnosti je dostatečnou formou tlaku, zejména pro sektory, které využívají zastaralé operační technologie a mají omezené zdroje,” doplnil Kohout. Posílám polibky z Prahy. Záhadný sabotér XOXO from Prague trollí nejslavnější ransomwarový gang světa

Brněnský startup Aiviro uzavřel druhé investiční kolo ve výši 450 tisíc eur. Kapitál přichází přes vídeňskou platformu Danube Angels od rumunského fondu Crescendo Ventures, syndikátu dvaceti soukromých investorů a z českého JIC Ventures. Aiviro vyvíjí takzvané vizuální AI agenty, software sleduje obrazovku a vykonává kroky podobně jako člověk, takže napodobuje klikání, vyplňování či ověřování. Podle týmu Aivira agenti chápou kontext úkolu. Mají usnadnit rutinní práci, aniž by bylo třeba provádět integraci do systémů firem. Což má pomoci i u starších firemních systémů nebo proměnlivých webových aplikací. Podle firmy jejich „roboti“ provádějí denně desítky tisíc úkonů. „Trh je hladový po automatizaci, která funguje bez integrací a umí pracovat v různorodých prostředích,“ myslí si Filip Unzeitig, CEO Aiviro. Mezi klienty zmiňuje mladá firma společnost Yusen Logistics (logistika), Českou televizi (administrativa), v průmyslu zaujala u Schäfer Menk, výrobce stavebních materiálů Heluz nebo společnost působící obranném sektoru Ray Service. Podle svého webu má kolem 50 zákazníků. Projekt vznikl jako spin‑off brněnské technologické společnosti Artin, která pro Aiviro zůstává technologickým partnerem. Dlouhodobě jej podporuje i inovační agentura JIC. Finance mu mají pomoci posílit expanzi do regionu DACH a rozšířit výzkumný a vývojový tým. „Bez využití AI se dnes automatizace neobejde a Aiviro je v tomto směru technologicky i byznysově připravené růst,“ uvádí k investici Radim Kocourek z JIC Ventures. „Naší dlouhodobou vizí je, aby Aiviro agenti fungovali jako skuteční digitální kolegové. Aby je bylo možné zaškolit stejně jako člověka. A aby nejen dělali jednotlivé kroky, ale chápali celý proces,“ říká Unzeitig. Češi jsou ve velké investorské lize. Peníze posílají do Revolutu

Souboj o post nejvýkonnějšího AI modelu pokračuje. Americká firma OpenAI začala uživatelům zpřístupňovat nový model GPT-5.2, který podle firmy nabízí opět vyšší výkon, méně halucinací a lepší výsledky při kódování než předchozí model GPT-5.1. OpenAI nabízí uživatelům ChatGPT tři úrovně nového modelu: GPT-5.2 Instant, který nabízí rychlé odpovědi, GPT-5.2 Thinking, který je určený pro hledání řešení složitějších problémů, jako jsou analýzy delších dokumentů, kódování a podobně, a nejvýkonnější model GPT-5.2 Pro, který je také nejdražší.  V testu ARC-AGI-1 (Verified), který má posuzovat schopnost AI „přemýšlet“, model na úrovni PRO přesáhl hodnocení 90 %, uvádí firma. Podle dalších testů se GPT-5.2 výkonem dotáhl na konkurenční modely Gemini 3 od Googlu či Claude Opus 4.5 od Anthropicu. Anthropic svěřil rozvoj AI protokolu MCP neziskové organizaci, mezi zakladateli jsou i Češi Právě s těmito firmami se OpenAI přetahuje o pozici tvůrce nejvýkonnějšího modelu. Po uvedení Gemini 3 šéf firmy Sam Altman vyhlásil ve společnosti poplach a vyzval k přerušení práce na některých projektech a soustředění na aktualizaci vlajkového modelu GPT. OpenAI také oznámila dohodu s filmovým studiem Walt Disney Company. Na jejím základě bude moci OpenAI ve svém AI videogenerátoru Sora a v obrázkovém generátoru v ChatGPT využívat podobu více než 200 postav z filmů od Disneyho, Marvelu, Pixaru a ze série Star Wars. Licenční smlouva má platit tři roky a Disney podle ní také začne využívat AI nástroje OpenAI při produkci filmů a jeho zaměstnanci budou v práci používat ChatGPT. Filmové studio zároveň investuje do OpenAI 1 miliardu dolarů. Dohodu ještě musí definitivně schválit představenstva obou firem. Vykrádá Google obsah z webů pro svou AI? Evropská komise zahájila vyšetřování

Aukro oznámilo expanzi do pěti evropských zemí. Po vstupu na Slovensko v roce 2023 spustilo letos plný provoz v Maďarsku a zavádí lokalizované verze pro Německo, Rakousko, Chorvatsko a Slovinsko. V těchto čtyřech zemích se nyní připravuje na zapojení místních prodejců. Podle společnosti tak nabídky prodávajících z Aukra nově míří na trhy s více než 120 miliony obyvatel. „Celkově tržby Aukra za prvních devět měsíců roku 2025 přesáhly 220 milionů korun, což znamená meziroční růst o více než 22 %,“ říká CEO Aukra Peter Topor. V Maďarsku, kde se platforma v polovině roku otevřela také lokálním prodejcům, uskutečnili zákazníci více než 18 tisíc transakcí během zhruba pěti měsíců provozu. Aukro zdůrazňuje jednotný technický provoz napříč trhy: automatizované překlady, jednotné zpracování plateb, logistiku i pojištění zásilek. Expanzi včetně marketingu řídí centrála v Česku. Na Slovensku proběhlo za prvních deset měsíců roku přibližně 260 tisíc aukcí, což je podle firmy meziročně o 60 % více. „Ambicí Aukra je posunout se do role výrazného tržiště v CEE regionu,“ dodává Topor. V oblasti dopravy spolupracuje platforma s Packetou, která působí v sedmi zemích a doručuje do 33 evropských států. Platby zajišťuje společnost Barion. NATO dá peníze dvěma českým firmám na jejich technologie. Jedna umí udělat neviditelné vojáky

Máme první licenční dohodu o platbách za online obsah vydavatelů, hlásí Správce licenčních práv vydavatelů (SLPV). Kolektivní správce vyjednává jménem zapojených vydavatelůvybírání licenčních poplatků, které jim garantuje evropská směrnice a český autorský zákon (společnost Internet Info, vydavatel Lupy, je členem organizace, pozn. redakce). První službou, která má za používání online obsahu médií v Česku platit, je podle SLPV služba Toxin.cz, která provozuje monitoring médií. „Smlouva umožňuje společnosti Toxin nabízet obsah těchto vydavatelů ve svých službách a stanoví pro to pravidla a podmínky,“ popisuje výkonný ředitel SLPV Michal Holas. Evropská směrnice o autorském právu původně byla přijata, aby umožnila vydavatelům inkasovat platby za používání jejich obsahu především na sociálních sítích nebo ve vyhledávačích.  Od Googlu miliardu, od Seznamu či Facebooku stovky milionů. Vydavatelé řekli, kolik chtějí za úryvky svého obsahu Česko ji implementovalo v rámci novely autorského zákona, na což velké platformy Google a Facebook reagovaly tak, že přestaly používat náhledy mediálních článků (tzv. snippety). Argumentují tím, že český zákon zahrnuje pozměňovací návrh poslance Jana Laciny (STAN), který posiluje postavení vydavatelů nad rámec směrnice. SLPV vzniklo rok po účinnosti zákona, na začátku roku 2024, letos v březnu získalo registraci ministerstva kultury a v srpnu zveřejnilo svůj návrh ceníků. Správce předpokládá, že se mu podaří na poplatcích pro vydavatele vybrat miliardy korun ročně. Prvním plátcem ale není žádná velká online platforma, ale český Toxin. Poplatky se totiž podle zákona mají vztahovat i na monitorovací služby. Výši plateb od Toxinu SLPV nezveřejnila. 

Redakce zpravodajství a publicistiky České televize připravuje nové schéma nasazení moderátorů, které by se na obrazovkách ČT24 mělo projevit po začátku nadcházejícího roku. Televize to oznámila ve čtvrtek na sociální síti X. Dodala, že chystané úpravy mají zpřehlednit vysílání pro diváky a pevněji spojit konkrétní tváře s danými pořady a časovými bloky. Jednou z ústředních postav nového uspořádání má být dlouholetá moderátorka Barbora Kroužková. Management televize aktuálně s Kroužkovou jedná o její nové pozici. Podle oficiálního stanoviska by se měla stát jednou z hlavních osobností večerního vysílání zpravodajského kanálu a také zavedeného diskusního pořadu Interview ČT24. Vedení redakce tento krok zdůvodňuje snahou jednoznačně využít jejích dlouholetých zkušeností a profesních kvalit. Plánované změny se však neomezí pouze na tuto moderátorku, ale dotknou se širšího okruhu tváří zpravodajství, přičemž konkrétní podoba nového schématu bude zavedena do praxe v průběhu ledna. V souvislosti s personálními otázkami televize zároveň reagovala na zprávy o odchodu redaktora zahraničního zpravodajství Lukáše Mathého. ČT podotkla, že Mathé nadále zůstává jejím zaměstnancem. Případné ukončení pracovního poměru je podle vyjádření Kavčích hor plánováno až v dlouhodobějším horizontu, a to na základě vlastního rozhodnutí redaktora. Ten svůj budoucí odchod spojuje s profesním růstem a záměrem vrátit se do sféry školství, kde působil v minulosti.

České Radiokomunikace (CRA) kupují tuzemskou společnost Nangu.TV, kterou získaly od dosavadních majitelů Alexandera Brányika a Davida Kunze. Nangu vytváří platformu pro IPTV a OTT včetně potřebného back-endu a middlewaru, díky čemuž je možné doručovat vysílání a streamovaná videa do aplikací v chytrých televizích či telefonech. Nangu obsluhuje evropské trhy a cílí na telekomunikační operátory, poskytovatele internetu, kabelovky nebo satelitů. Mezi zákazníky patří třeba T-Mobile a O2 TV. “Do CRA získáváme komplexní řešení pro streaming do TV, mobilů a počítačů, několik významných klientů a tým expertů. Využijeme synergie mezi naší digitální infrastrukturou (datová centra a cloud) a streamovací platformou Nangu,” shrnul Marcel Procházka, ředitel regulace v Českých Radiokomunikacích. CRA samy poskytují služby pro streaming a OTT, a to skrze svůj Media Cloud. Mezi klienty patří Livesport, Nova nebo Český Rozhlas. Spojením s Nangu tak vznikne silný hráč na trhu. Nangu.TV měla ve finančním roce 2023 tržby 85,5 milionu korun s velmi tenkým ziskem po zdanění ve výši zhruba půl milionu korun. V ČR vznikají čtyři velká datacentra pro AI, staví se v Mostě či atomovém krytu. A Rusové rozjeli vývoj v Praze

Začátkem prosince ve věku 93 let zemřel Julius Foit, který byl významnou osobností na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Kromě jiného tam patřil ke spoluzakladatelům aktivit kolem mikroelektroniky. V roce 2022 od FELu obdržel Trnkovu medaili za celoživotní přínos, stalo se tak v jeho 90 letech. Foit se na tehdy nově vzniklý FEL ČVUT dostal v roce 1950. Získal titul inženýra v oboru radiolokační techniky, titul CSc. získal v oblasti barevné televize a později se stal docentem. Následně pracoval v Tesle Hloubětín, kde se podílel na vývoji prvního centimetrového radiolokátoru ve východní Evropě s dosahem přes 400 kilometrů. ČVUT shrnula Foitovo působení následovně: Od konce 50. let pracoval na Fakultě radiotechniky v Poděbradech, následně ve Výzkumném ústavu zvukové techniky a filmu, a v roce 1966 nastoupil na katedru teoretické elektroniky, dnešní katedru mikroelektroniky. Zavedl klíčové předměty, zejména Mikroelektroniku, a od roku 1971 připravoval „Realizační projekt mikroelektroniky“, který umožnil vývoj funkčních mikroelektronických součástek v úzké spolupráci s průmyslovými partnery. Během své bohaté kariéry se věnoval mikrovlnným technologiím, studiové technice i popularizaci barevné televize. Jeho největším přínosem však bylo systematické budování oboru mikroelektroniky na ČVUT. Ovlivnil odborný růst tisíců studentů, kteří na něj dodnes vzpomínají jako na náročného, ale férového a inspirativního pedagoga. Výrazné jsou i jeho zahraniční zkušenosti – dlouhodobě působil na univerzitách v Iráku, Zimbabwe a Nigérii, kde založil technickou fakultu University v Maiduguri a stal se jejím prvním děkanem. Ani ve vysokém věku neztrácel vědeckou aktivitu; v posledních letech se podílel na vzniku více než desítky patentů v oblasti aplikované elektroniky. Naděje pro modernizaci technické výuky v Česku. Rektorem ČVUT bude Michal Pěchouček

Český výrobce 3D tiskáren Prusa Research rozjel další zajímavou spolupráci, tentokrát s rakouskou společností Noctua. Ta už je řadu let ikonickým výrobcem počítačových chladičů a větráků. Dá se říci, že v kategorii vzduchových chladičů je tím nejlepším (a často nejdražším), co si lze koupit. Noctua zároveň produkuje větráky v ikonické hnědo-béžové barevné kombinaci (nyní má i černé edice chromax.black). Tyto barvy jsou i součástí kooperace s Průšou. Předmětem česko-rakouské kooperace jsou dva nové tiskové materiály. Oba filamenty jsou v typických barvách od Noctua, pořídit si tedy lze hnědý a béžový. Oficiální názvy materiálů jsou Prusament PLA Noctua Brown a Prusament PLA Noctua Beige. Kilové cívky vyjdou na 749 korun a vyrábí se v Praze. Průša a Noctua cílí hlavně na fanoušky z řad stavitelů počítačů, jejich modderů a podobně. Lze si například vytisknout různé součásti počítače jako jsou držáky tak, aby barevně ladily s větráky Noctua. Firma sama nabízí některé modely pro tisk zdarma na webu Printables. Jen je potřeba brát ohled na to, že odolnost vytištěných výrobků je někde kolem 55 stupňů Celsia, takže takové prvky není dobré dávat tam, kde je v bedně největší horko. Prusa Research představil rozšíření pro tiskárnu, které umí samo střídat materiály a tiskne až z osmi filamentů

NATO vybralo začínající technologické firmy, které podpoří v dalším ročníku svého akcelerátoru DIANA. Na seznam se dostaly o dva české startupy. NATO DIANA odstartovala v roce 2023 jakožto reakce Severoatlantické aliance na nutnost podpořit a integrovat moderní technologie a nenakupovat jen drahé celky od zavedených kolosů. Akcelerátor se zaměřuje na technologie dvojího užití, které zároveň spadají do kategorie EDT (emerging and disruptive technologies). Vybrané firmy získávají podporu sto tisíc eur s možným navázaným financováním 300 tisíc eur. Umožněn je rovněž přístup k NATO Innovation Fund s objemem jedné miliardy eur. Nabídka DIANA dále zahrnuje testovací centra aliance, přístup k dodavatelům a armádním představitelům, konzultace a tak dále. Jedno z mezinárodních akceleračních míst DIANA je v Praze, zajišťuje ho CzechInvest a vede ho Leoš Mauer, bývalý vojenský attaché v Londýně, člen Vojenského zpravodajství nebo Starší styčný důstojník Armády ČR u NATO v Heidelbergu. Firma InovecTech byla zařazena do kategorie Data Assisted Decision Making, tedy rozhodování postavené na datech. Zabývá se počítačovým viděním a hybridním cloudovým počítáním. Dokáže zprovoznit takzvaný manufacturing execution system (MES) a zpracovávat data ze senzorů. Společnost InfraHex byla začleněna do sekce Operations in Extreme Environments, tedy práce v extrémních podmínkách. InfraHex vyrábí tkaninu, kterou není možné detekovat pomocí termokamer, například z dronu. Díky tomu je vhodná například pro uniformy vojáků, ale možné jsou i další způsoby použití. DIANA v minulosti podpořila české firmy Dronetag a Goldilock. První vyvíjí technologii pro koordinaci dronů, druhá umožňuje fyzické odpojení zařízení od sítě. Masaryk byl i náš sionista. Česko dál navzdory tlaku EU pomáhá Izraeli, jehož hi-tech exceluje i za války v Gaze

Čech působící na Stanfordu Marek Miltner společně s Johannou von der Leyen, dcerou předsedkyně Evropské komise, oznámili spuštění startupu, na kterém dosud pracovali neveřejně. Jejich projekt PangeAI se zaměřuje na využití umělé inteligence pro práci s geoprostorovými daty a představuje se jako „AI kopilot pro data o Zemi“. S uveřejněním oznámili také investici, na další rozvoj získávají 1 milion dolarů (téměř 21 milionů Kč). Investice do PangeAI přicházejí z obou stran Atlantiku, od amerických investorů jsou to Plug and Play, Vocal VC či RTP Global, z Česka přispěly fondy Miton a Tensor Ventures. Na financování se podíleli také angel investoři. PangeAI chce překonat tradiční přístupy k analýze geoprostorových dat, které podle Miltnera často připomínají software z 90. let. „Geoprostorová inteligence zůstává už desítky let zaseknutá v konzultantském režimu. GIS software v roce 2025 vypadá jako software pro Windows 95,“ poznamenává. Startup vyvíjí agentní systém, který má být podle tvůrců v geoprostorových datech mezi prvními na světě. Platforma se napojuje na satelitní snímky, veřejné mapové podklady i vlastní data a umožňuje odborníkům pokládat otázky v přirozeném jazyce – například, kde v dané lokalitě umístit solární projekt – a dostávat zpět interaktivní mapy i vysvětlení. Díky tomu chce PangeAI umožnit organizacím provádět komplexní analýzy bez nutnosti rozsáhlých specializovaných týmů. Zaměřuje se na firmy z energetiky, pojišťovnictví či správy přírodního kapitálu. Podle Miltnera už startup pracuje na pilotních projektech s předními energetickými společnostmi a pojišťovnami v Evropě, Asii i Spojených státech. Jeho technologie pomáhá prioritizovat investice do energetické sítě, určovat umístění nabíjecích stanic pro elektromobily nebo začleňovat klimatická a katastrofická rizika do firemních portfolií. „Tím, že přinášíme nejpokročilejší AI reasoning do fyzického světa, umožňujeme rychlejší rozhodování, bezpečnější infrastrukturu a udržitelnější investice," říká Johanna von der Leyen. Marek Miltner má více než osm let zkušeností s budováním AI-first produktů a za sebou dva úspěšné startupové exity. Na Stanfordu se věnoval výzkumu na pomezí umělé inteligence a udržitelné energetiky, kde využíval geoprostorová data k optimalizaci modelů pro predikci energetické zátěže. S Johannou se potkali už před lety při studiích na Cambridge a pojí je také zkušenosti z vrcholového consultingu, užší spolupráci ale navázali až na Stanfordu. „Vize zakladatelů, stejně jako jejich zkušenosti, nás zaujaly od první konverzace," říká Tomáš Matějček z Mitonu. V Česku potichu vyrostla skupina, která po celém světě zobrazuje neviditelné. Teď pohltila německou firmu a chystá se na vesmírné záření