Základem celého fungování je online portál DrukArmy. Do něj zástupci ukrajinských jednotek zadávají své potřeby – od drobných součástek pro drony přes zdravotnické pomůcky až po konektory na Starlink.

As mentioned there, I'm opening this issue to discuss another finding I investigated following static code analysis of hardened_malloc. If we can reach the following definition in get_large_size_cl...

Jak se přiblížit k té nejlepší možné budoucnosti, i když se nám zdá, že je svět, ve kterém se nacházíme, temný? A proč k tomu nemusí být nejužitečnější optimismus? Odpovědi hledala filozofka Mara van…

Návrh Chat control na automatické skenování soukromé komunikace občanů EU získával v posledních měsících stále větší podporu a to i ze zemí, které byly dlouhodobě proti. Tou nejdůležitější je Německo, které proti návrhu vystupovalo od samého začátku a které je díky svému počtu obyvatel v Radě Evropy při hlasování stěžejní. Pozice Německa se po nástupu vlády Friedrich Merze (CDU/CSU) změnila na „nerozhodnuto“. S návrhem souhlasilo ministerstvo vnitra pod vedením Alexandera Dobrindta (CSU), proti byla naopak Stefanie Hubigová (SPD), ministryně spravedlnosti a ochrany spotřebitelů, která prohlásila, že masové sledování soukromé komunikace nepatří do právního státu. K nesouhlasu s návrhem se přidaly strany Zelení a AfD. Na tiskové konferenci lídr parlamentní frakce CDU/CSU Jens Spahn prohlásil, že jsou proti náhodnému skenování soukromé konverzace a snahu přirovnal k otevírání a kontrole všech dopisů. Něco takového prý nedovolí. Tento postoj byl potvrzen i na federální úrovni o den později. Elina Eickstädtová z Chaos Computer Club nicméně upozorňuje na použití slovního spojení „náhodné skenování“ ve vládních projevech, které může naznačovat, že skenování soukromé konverzace na zařízení (CSS, client-side scanning) by mohlo být ve výchozím nastavení vypnuto, ale kdykoliv zapnuto, pokud by k tomu dostal poskytoval aplikace příkaz. Dodává, že jediná cesta, jak chránit základní lidská práva je odmítnout jakoukoliv formu CSS a explicitně chránit šifrovanou komunikaci. Situaci ohledně podpory návrhu komplikuje i fakt, že politici, ale i samotná EU Komise nevědí, co přesně návrh (PDF) zahrnuje. Bývalý poslanec Evropského parlamentu Patrick Breyet upozorňuje, že EU Komise na sociálních sítí tvrdí, že Chat control nezahrnuje masové skenování soukromé komunikace, ale zároveň říká, že bude detekován pouze ilegální obsah, což bez skenování veškeré komunikace není technicky možné. Ke kritikům návrhu se přidává i Německá odnož organizace Reportéři bez hranic, která upozorňuje, že návrh je neefektivní, přehnaný a neslučitelný se základními lidskými právy. Na porušování lidských práv, ale i finanční dopad upozorňuje otevřený dopis iniciovaný společností Tuta. Petici, která se snaží přimět Německou vládu o razantní odmítnutí návrhu, už podepsalo téměř 300 tisíc lidí. Hlasování o návrhu na úrovni Rady Evropy je stále naplánováno na 14. října. Jestli hlasování nakonec proběhne nebo bude opět odloženo, není v současné době zřejmé, protože každá země může do té doby svůj postoj změnit. Návrhy, které nemají zajištěnou podporu, se většinou k hlasování nedostanou a snaha o nalezení podpory pokračuje. V případě tohoto návrhu snaha o nalezení podpory sahá až do roku 2022. Optimistická je Alexandra Geeseová (Zelení), která říká, že současná podoba návrhu Chat Control by mohla být na pokraji „vyhynutí“ a hlasování o ní odloženo na neurčito. Zároveň poukazuje na důležitost tlaku na vládní činitele a občanské aktivity, bez kterých by se návrh zastavit či zpomalit nepodařilo. Na druhou stranu dodává, že je přesvědčená, že přijdou další podobné návrhy, se kterými bude potřeba bojovat. (Zdroj: Citizen Protest Halts Chat Control; Breyer Celebrates Major Victory for Digital Privacy)

National Cyber Security Index  (NCSI) je celosvětové hodnocení států podle připravenosti a řešení kyberbezpečnostních problémů. V novém žebříčku NCSI je Česko na prvním místě před Kanadou, Estonskem a Finskem. Měří se také Digital Developement Level (DDL), který zohledňuje z jaké části stát splňuje požadavky Spojených národů na E-Government a také Network Readinnes Index.  V žebříčku DDL jsme až na 30. místě. První tři místa obsadil Singapur, Jižní Korea a Finsko.

For the first month in history, solar energy was the main source of electricity generated in the EU.

Server Netzpolitik.org zveřejnil neveřejný zápis (překlad) z jednání uskutečněného před několika týdny, na kterém každý členský stát Evropské unie vyjádřil svoji pozici vůči návrhu směrnice Chat control. Ze zápisu vyplývá, že návrh zcela podporuje deset zemí a proti je pět zemí, včetně České republiky. Pozice ostatních zemí je vesměs pozitivní a k návrhu mají většinou pouze doplňující otázky nebo malé připomínky a pokračují v interních diskuzích. Pozice Kypru a Irska jsou jednoznačně pro a dávají přijetí návrhu nejvyšší prioritu, stejně jako Dánsko. Budou to právě tyto dvě země, které se jedna po druhé chopí předsednictví Evropské unie v roce 2026. Pozice Německa se nedávno změnila z proti na nerozhodnuto. Německo bylo dlouhodobě proti skenování šifrované komunikace přímo na zařízení, tato pozice se ale s příchodem Alexandera Dobrindta (CDU) změnila (překlad). Právě Německo je díky svému počtu obyvatel klíčovou zemí, bez které v současné době není možné vytvořit blokující minoritu. Pokud bude Německo s návrhem v hlasování souhlasit, návrh projde a bude mířit do Evropského parlamentu. Dánsko zdůrazňuje, že je potřeba jednat rychle a návrh přijmout s ohledem na to, že v dubnu 2026 roku vyprší výjimka, kterou odhlasoval Evropský parlament a která umožňuje poskytovatelům služeb dobrovolně skenovat data uživatelů. V současné chvíli poskytovatelé skenují nezabezpečenou komunikaci (e-mail atd.), případně soubory uložené v cloudu. Bez této výjimky by skenování bylo v EU nelegální. Podle dánského návrhu by se skenování všech dat a soukromých zpráv, včetně šifrovaných, stalo pro poskytovatele povinným. Návrh dále počítá s rozšířením pravomocí Europolu a vytvoření nadnárodní EU organizace, která by upozornění od poskytovatelů zpracovávala. Dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard, který je autorem aktuálního znění návrhu a který prohlašuje, že používání šifrovaných aplikací není občanským právem, se prý snaží při vyjednávání argumentovat tím, že Evropský parlament odmítl prodloužit zmiňovanou výjimku. Proti tomu se ostře ohrazuje bývalý poslanec Evropského parlamentu Patrick Breyer, který to nazývá sprostou lží a snahou o vytvoření krize a nátlaku. Hlasování samotné se má uskutečnit 14. října a Dánsko se bude do té doby snažit předvědčit ostatní země, aby s nezměným návrhem souhlasily. (Zdroj: Denmark wants to push through chat control)

Osmnáctiletá Ester Yildizová pořádá brněnský festival Lidskosti, šije modely na módní přehlídky, beseduje na školách, studuje gymnázium a občas propadá pocitům, že je k ničemu. V rozhovoru…

Rakouské ozbrojené síly přešly z balíku Microsoft Office na kancelářskou sadu nástrojů LibreOffice s otevřeným zdrojovým kódem. Hlavním důvodem přitom ale není úspora nákladů na softwarové licence pro přibližně 16 000 pracovních stanic. Bylo pro nás velmi důležité ukázat, že to děláme především proto, abychom posílili naši digitální suverenitu, zachovali si nezávislost v oblasti ICT infrastruktury a zajistili, že data budou zpracovávána pouze interně, zdůrazňuje Michael Hillebrand z ředitelství rakouských ozbrojených sil. Zpracování dat v externích cloudech totiž podle Hillebranda nepřichází pro rakouské ozbrojené síly v úvahu. Již před pěti lety bylo zřejmé, že Microsoft Office přejde do cloudu. Už v roce 2020 byl proto zahájen rozhodovací proces přechodu. Definitivně bylo o změně rozhodnuto v roce 2021. Podrobné plánování a školení interních vývojářů pak začalo v roce 2022. Zaměstnanci již v té době mohli přejít na LibreOffice, pokud se tak sami rozhodli. V roce 2023 byla podporou a externím vývojem pověřena německá firma, bylo zahájeno interní e-learningové školení pro LibreOffice a softwarový balík se stal povinným v prvních odděleních ozbrojených sil. Letos byl kancelářský balík od Microsoftu odstraněn z většiny počítačů rakouské armády. (Upozornil Adam Kalisz.)

Pirátská strana zveřejnila svůj plán na změnu ústavy České republiky tak, aby chránila před plošným sledováním soukromé komunikace, o které se nyní snaží několik členských zemí na úrovni EU. Jde o tři klíčové prvky: Ochranu soukromí v digitálním světě. Občané budou mít jistotu, že jejich e-maily, chaty a zprávy na sociálních sítích nemůže nikdo číst bez souhlasu soudce. Ústavní pojistku. Díky změně Listiny nebude možné, aby se v Česku kdykoli zavedlo plošné čtení zpráv – ani pod tlakem EU. Rozumnou rovnováhu. Policie a bezpečnostní složky budou moci dál cíleně zasahovat proti závažné trestné činnosti, ale vždy jen na základě rozhodnutí soudu. Na tom návrh nic nemění.Změna na úrovni ústavy, ne pouze na úrovni zákona, je nutná, protože členské země EU se zavazují k respektování zákonů přijatých na úrovni EU i v případě, že odporují zákonům dané země. Pokud zákon EU odporuje ústavě, je situace složitější a konečné slovo má Ústavní soud dané země.Podpora ostatních politických stran pro navrhovanou změnu není známa. Jak se situace v této oblasti bude vyvíjet v ČR, se nechme, s ohledem na blížící se volby, překvapit