Humanitární pomoc se podle mezinárodhího práva řídí 4 zásadami: neutralita, nestrannost, nezávislost, lidskost.

7. ICJ je součástí systému OSN a je určen k řešení sporů mezi státy. Statut soudu je integrální součástí Charty.

6. Charta OSN umožňuje Valnému shromáždění a Radě bezpečnosti obrátit se na soud s žádostí o právní stanovisko. Případ se nakonec stal největším v historii ICJ z hlediska počtu obdržených písemných vyjádření.

5. Celou mašinerii tohoto případu spustili studenti z tichomořského státu Vanuatu. V roce 2021 jejich iniciativu přetavila vláda Vanuatu v podnět Mezinárodnímu soudnímu dvoru a vyzvala ho s podporu 132 států ve Valném shromáždění OSN vydání poradního stanoviska.

4. Pokud státy tyto povinnosti poruší, nesou právní odpovědnost a můžou být právně vyzvány
• ukončit protiprávní jednání,
• poskytnout záruky, že se situace nebude opakovat,
• a případně poskytnout plné odškodnění.

V rozhodnutí soud odkazuje taky na Úmluvu o ochraně biodiverzity, Kjótský protokol i na lidskoprávní normy jako je Všeobecná deklarace lidských práv. "Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je předpokladem pro uplatňování mnoha lidských práv,“ říká soud ve svém rozhodnutí.

3. Rozhodnutí soudu odkazuje na závazky států vyplývající z Pařížské dohody o změně klimatu – tedy konkrétně na cíl omezit globální oteplování do 1,5 °C proti předindustriální úrovni.

"Jsou mezi námi monstra, ale ještě nebezpečnější jsou běžní lidé, funkcionáři, kteří jsou připraveni uvěřit a jednat bez toho, že by se ptali." Půjčil jsem si od italského spisovatele Primo Leviho, přeživšího Osvětimi.
END 🧵

Obhajoba cíleného hladovění a vojenského terorizování civilního obyvatelstva je nelidská, ale i protiprávní. Nevracejme se k rozlišování na vícelidi a ménělidi. Někteří to zažili, většina z nás to zná z učebnic dějepisu, z knížek a filmů. Holokaust, Killing Fields, Rwanda, Srebrenica, gulagy...

A je naopak povinností těch, kdo mají reálný přístup k moci, aby za ten stejný horizont dohlédli a viděli ho z perspektivy nikoli mocenských zájmů, ale z perspektivy práva na život a lidskou důstojnost.

Není přece tak těžké pro průměrné vzdělaného člověka dohlédnout za horizont propagandy a záměrně nebo i nechtěně šířených dezinformací a vidět a uznat, že kolektivní trest pro nevinné lidi není ani spravedlnost, ani právo na sebeobranu.

Není přece tak složité pochopit, že dát lidem najíst není podporou Hamásu. Že umožnit lidem jít k doktorovi, když jsou nemocní nebo zranění, není podporou Hamásu. Že dát lidem střechu nad hlavou nebo deku na noc, není podporou Hamásu.

Naší rolí je hájit principy humanity a práva, které jediné dokáže měřit všem stejně. Nehájit pokrevnost, ale právní řád. Nehájit nacionalismus, ale občanství. Nacionalismus je totiž válka (Mitterand v EP 1995).

Není rolí nás, kteří ten brutální konflikt sledujeme jako outsideři z dálky, abychom ho rétoricky přiživovali příklonem na tu nebo onu stranu a/nebo nekonečným proudem tu chytrých, tu hloupých, tu výstižných a tu zcela překroucených nebo vylhaných argumentů. Pomoct to nemůže, uškodit ano.