Do souboje o nejlepší prohlížeč vybavený AI funkcemi se zapojila americká firma OpenAI. Uvedla první verzi svého browseru ChatGPT Atlas, který bude konkurovat prohlížeči Comet od Perplexity či browserům Chromu a Edge, které Google a Microsoft také postupně rozšiřují o prvky generativní umělé inteligence. ChatGPT Atlas je zatím k dispozici jen pro operační systém macOS, podpora Windows, iOS a Androidu má brzy následovat. Prohlížeč si mohou stáhnout uživatelé placených i neplacené verze ChatGPT. V prohlížeči je integrovaný chatbot ChatGPT, který se stará o vyhledávání informací. Hlavním rozhraním je jednoduché pole pro zadání adresy či dotazu pro ChatGPT. V postranním panelu pak uživatel může chatbotu klást doplňující dotazy.  Hlavní rozhraní ChatGPT Atlas  Autor: OpenAI Chatbot si přitom pamatuje, jaké stránky uživatel navštívil v minulosti, a dokáže tak například pokračovat v nedokončeném prohlížení v místě, kde uživatel posledně skončil. Učí se také z kontextu webů, na které uživatel přišel, a dokáže jej zapracovat do pozdějších reakcí.  Historii prohlížení může uživatel případně smazat v nastavení. K dispozici je i tzv. režim inkognito, kdy se data o navštívených webech neukládají do historie prohlížení a nejsou spojena s uživatelovým účtem v ChatGPT. Podobně jako v jiných browserech ale neznamená, že by byl uživatel na internetu skutečně inkognito. Režim incognito  Autor: OpenAI Altlas podle OpenAI dokáže pracovat také v tzv. agentním modu (česky mód interakce se zástupcem), což je funkce známá z ChatGPT. Dostupná je ale jen platícím uživatelům. Agent má určitá omezení: nemůže stahovat soubory či spouštět kód, nemá přístup k jiným aplikacím a souborům v počítači a na webech s potenciálně citlivým obsahem (např. stránky finančních institucí) počká na svolení uživatele. Agent Mode  Autor: OpenAI Přechod na nový browser je podle firmy jednoduchý: při prvním spuštění může uživatel do Atlasu importovat záložky, uložená hesla či historii prohlížení z původního prohlížeče.

Mediální společnost Warner Bros. Discovery v úterý oznámila, že sice pokračuje v plánovaném rozdělení na dvě firmy, ale zároveň zkoumá i možnost prodeje celého podniku. V tiskové zprávě společnost upřesnila, že reaguje na nezávazný zájem, který o koupi celé skupiny i její samostatné divize Warner Bros. projevilo několik blíže nespecifikovaných stran.  Podle médií by jedním ze zájemců mohla být korporace Paramount Skydance. Původně měly do poloviny roku 2026 vzniknout dvě samostatné společnosti, Warner Bros. a Discovery Global. Představenstvo nyní posoudí, zda v tomto původním plánu pokračovat, přistoupit k prodeji celé společnosti, nebo uskutečnit samostatné transakce pro divize Warner Bros. a Discovery Global. „Nadále podnikáme důležité kroky, abychom naši společnost připravili na úspěch v dnešním vyvíjejícím se mediálním prostředí, a to tím, že prosazujeme naše strategické iniciativy, vracíme našim studiím vedoucí postavení v oboru a globálně rozšiřujeme HBO Max,“ prohlásil generální ředitel David Zaslav. „Není překvapením, že značná hodnota našeho portfolia získává stále větší uznání ze strany ostatních na trhu. Poté, co se objevila poptávka z několika stran, jsme zahájili komplexní přezkum strategických alternativ, abychom identifikovali nejlepší cestu vpřed k uvolnění plné hodnoty našich aktiv,“ dodal. Přezkoumání všech příležitostí je podle vedení firmy v nejlepším zájmu akcionářů. Společnost Warner Bros. Discovery zdůraznila, že si nestanovila žádný termín pro dokončení přezkumu. Firma neplánuje další oznámení, dokud její představenstvo neschválí konkrétní postup.

Czech Digital Group nemůže dostat další kmitočtové příděly pro provoz tří vysílačů velkého výkonu, jimiž chtěla vylepšit pokrytí DVB-T2 multiplexu 23. V pondělí o tom definitivně rozhodl Nejvyšší správní soud, který zamítl kasační stížnost operátora proti květnovému rozsudku Městského soudu v Praze. Spor začal na jaře 2023. Czech Digital Group tehdy požádala Český telekomunikační úřad o udělení individuálních oprávnění pro provozování multiplexu 23 z vysílačů velkého výkonu na stanovištích Sušice (32. kanál), Jeseník (36. kanál) a Plzeň (24. kanál). Úřad však všechny tři žádosti zamítl, protože tyto kanály nejsou součástí vysílací sítě 23 a mohou být využívány jen na základě výběrového řízení.  ČTÚ také argumentoval, že provozem vysílačů Plzeň, Sušice a Jeseník ze shodné lokality a se shodnými parametry, pouze s jiným rádiovým kanálem, by došlo k duplicitnímu vysílání stejného obsahu na velkém území a znemožnění využití shodného rádiového kanálu v sousedních skupinových přídělech. Provozovatel vysílačů nejdřív hledal zastání u Městského soudu v Praze, který však žaloby zamítl. Městský soud, stejně jako předtím ČTÚ, dospěl k závěru, že přidání dalších kmitočtů do stávající sítě je podle platných předpisů umožněno pouze pro vysílače malého výkonu, nikoli velkého, jak požadovala společnost. Nejvyšší správní soud se s tímto výkladem ztotožnil. Většinu námitek Czech Digital Group shodil ze stolu, protože pouze opakovaly argumenty z původní žaloby, aniž by reagovaly na odůvodnění soudu nižší instance. Městský soud podle Nejvyššího správního soudu srozumitelně vysvětlil, proč se některými námitkami Czech Digital Group věcně nezabýval. Byly nadbytečné, neboť žádostem o nová individuální oprávnění nebylo možné vyhovět už jen z toho důvodu, že se týkaly vysílačů velkého výkonu. Nejvyšší správní soud také zopakoval, že platný technický plán přechodu sice umožňuje pro vysílací síť 23 použít i další kanály, ale výslovně tuto možnost zmiňuje jen pro vysílače malého výkonu. Z toho soud logikou a contrario (výkladem opaku) dovodil, že pro vysílače velkého výkonu tato možnost povolena není. „Tento výklad navíc šetří zájem na účelném využívání rádiových kmitočtů, neboť umožňuje řešit místní obtíže s příjmem televizního signálu pomocí vysílačů malého výkonu, které nezablokují daný kmitočet na rozsáhlejším území, než je potřeba. Tím umožní dalším provozovatelům vysílacích sítí tento kmitočet využívat v jiných lokalitách,“ konstatoval Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost proto byla zamítnuta a společnosti nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Stáhněte si v PDF: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve sporu o využití dalšího kmitočtového pásma v rámci stávající vysílací sítě 23

Česká společnost SatoshiLabs, první výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek, představila Trezor Safe 7 – zařízení připravené na éru kvantových počítačů. Podle firmy jde o první zařízení takového typu na světě. „Bitcoin a další kryptoprojekty nejsou připraveny na kvantovou hrozbu. Je to něco, čemu budeme muset čelit v následujících jedné nebo dvou dekádách," varuje Tomáš Sušánka, technický ředitel Trezoru. Odborníci z Trezoru popsali, že kvantové počítače by v budoucnu mohly prolomit šifrování používané Bitcoinem a ohrozit kryptoúspory v hodnotě bilionů dolarů. „Proto jsme do Safe 7 zabudovali kvantově připravený bootloader. Až bude třeba, zařízení půjde bezpečně aktualizovat, a to i v budoucnosti, kde budou představovat riziko kvantové počítače," říká Sušánka. Srdcem zařízení je čip Tropic01 od dceřiné společnosti Tropic Square, který je plně open-source. „Nezávislí výzkumníci z celého světa mohou získat čipy, zkoumat jejich bezpečnost a publikovat svá zjištění. Nemusí podepisovat hory právních dokumentů," slibuje Sušánka. Safe 7 používá duální architekturu – kromě transparentního Tropic01 obsahuje i druhý bezpečnostní čip Infineon Optiga 310. Čip z Česka se začal masově vyrábět. Tropic Square jako první na světě nemá tajnosti „Je to vůbec první auditovatelný bezpečnostní čip na světě. Jako takový může být přezkoumán tisíci bezpečnostními experty veřejně," říká Matěj Žák, CEO Trezoru. Trezor Safe 7 má bluetooth, ale stejně tak je možné připojit ho kabelem. Pro firmu jde nicméně o první zařízení, které lze používat plně wireless. Bluetooth komunikaci zabezpečuje Trezor host protocol (THP), open-source vrstva, která zajišťuje zašifrované, autentifikované a soukromé připojení mezi mobilem, počítačem a tabletem. „Speciálně pro toto zařízení jsme vytvořili displej na míru – vysoké rozlišení, od okraje k okraji a velmi jasný, v ikonickém tvaru Trezoru," říká Žák. Kryptopeněženka má odolné jednolité hliníkové tělo, 2,5palcový dotykový displej se sklem Gorilla Glass 3 a splňuje normu IP54 na odolnost proti prachu a polití. Disponuje LiFePo4 baterií s dlouhou životností a dle firmy čtyřikrát více nabíjecími cykly než běžné lithiové baterie. Dostupná je také bitcoin-only verze navržená pro uživatele, kteří preferují užší zaměření přímo na tuto kryptoměnu. Pod křídly SatoshiLabs vedle Trezoru funguje také čipová společnost Tropic Square, aplikace Vexl pro přímé obchodování s bitcoinem a projekt Invity. Nový projekt tvůrců Trezoru získal Nýdrlovy jako investory

Státní fond audiovize povede od 18. listopadu producentka Veronika Slámová. Ve funkci vystřídá Helenu Bezděk Fraňkovou, která tuto organizaci vedla více než 11 let. Fond v nové koncepci, která platí od letošního ledna, pomáhá financovat nové filmy, seriály, animované snímky i videohry. „Podařilo se připravit zákon, který přináší audiovizi více finančních prostředků a dává jí moderní legislativní rámec,“ zdůraznil ministr kultury Martin Baxa. „Věřím, že Veronika Slámová na tyto úspěchy naváže a fond bezpečně a profesionálně provede prvním obdobím nové éry, která reflektuje proměny celého audiovizuálního sektoru,“ dodal. Veronika Slámová zvítězila ve výběrovém řízení, kam se přihlásilo sedm uchazečů. „Prokázala nejen mimořádné manažerské dovednosti, ale i znalost potřebné legislativy a nabídla realistickou vizi směřování Fondu. Její kvality byly v silné konkurenci rozhodující, a proto komise jednohlasně doporučila její jmenování. Věříme, že pod jejím vedením Fond vstoupí do další úspěšné éry fungování,“ řekl k výběru nové ředitelky Státního fondu audiovize předseda výběrové komise a předseda představenstva Petr Dvořák. „Celý svůj profesní život pracuji v audiovizi. Vystudovala jsem produkci na FAMU, pracovala jsem na zahraničních filmových zakázkách, v médiích, v reklamě a poslední roky v České televizi,“ představila se Veronika Slámová.  „Fond vnímám jako klíčového aktéra pro rozvoj zdravého, otevřeného a udržitelného ekosystému české audiovize. Má nezastupitelnou roli při podpoře kvalitní umělecké tvorby, talentů, inovací, infrastruktury a kulturně rozmanitého prostředí a jeho fungování by mělo přispívat k dobrému jménu české audiovize u nás i v zahraničí. Právě dokončená transformace podpory české audiovize otevírá nový systém, který bude nyní třeba otestovat v praxi a zajistit jeho ideální implementaci, přičemž je důležité, aby nastavené podmínky byly fér a celá agenda byla dostatečně srozumitelná a přístupná všem žadatelům o podporu,“ dodala nová ředitelka.

Nejvyšší soud potvrdil odpovědnost České televize za nezákonné odvolání členů Dozorčí komise v listopadu 2020. Česká televize ve svém dovolání argumentovala, že za škodu by měl odpovídat stát, nikoli ona. Tvrdila, že Rada České televize je orgánem státu a její rozhodnutí bylo výkonem státní správy. Nejvyšší soud tuto argumentaci odmítl a dospěl k závěru, že Rada České televize je orgánem České televize, nikoli orgánem státu. Slouží k uplatňování práva veřejnosti na kontrolu a je součástí vnitřní organizace České televize, přestože její členy volí a odvolává parlament. „Odvolání člena Dozorčí komise nebylo výkonem státní správy, ale spadalo do kategorie tzv. ostatní veřejné správy, kterou vykonává sama Česká televize jako nezávislá veřejnoprávní instituce. Odpovědnost za škodu způsobenou takovým rozhodnutím proto nenese stát, ale přímo Česká televize podle občanského zákoníku,“ uvedl Nejvyšší soud v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné. Česká televize je povinna kromě dlužné částky způsobené nezákonným odvoláním uhradit také náklady řízení ve všech stupních. Spor se datuje do listopadu 2020, kdy Rada České televize odvolala členy své Dozorčí komise, což je její poradní orgán, který má právo nahlížet do smluv a účetnictví České televize. Toto rozhodnutí bylo následně v roce 2022 zrušeno pro nezákonnost Nejvyšším správním soudem. Většina odvolaných členů Dozorčí komise se poté domáhala náhrady ušlého zisku, konkrétně odměn, které by za výkon funkce obdrželi, kdyby nebyli nezákonně odvoláni. Jen v konkrétním případě, k němuž se aktuálně vyjádřil Nejvyšší soud, jde o náhradu škody ve výši téměř 600 000 Kč s příslušenstvím. 🔃 Připravujeme další informace.

NÚKIB publikoval vyhlášky k zákonu o kybernetické bezpečnosti. Zbývá vyřešit vládní nařízení, to ale vzhledem k povolebnímu dění nemusí být hned.

Dokonalý životopis, kvalitně vyplněný profil na LinkedInu, profesionální komunikace. Ale také nefungující kamera, hlasy napovídající na pozadí nebo…

Česká technologická skupina BiQ Group (dříve Bootiq) spadající pod investiční společnost InTeFi Lukáše Nováka kupuje další firmu do portfolia. Získala službu Talentiq a s ní spojenou firmu Valatron Consulting. Prodejci jsou Radim Ohnsorg a bratislavský podnik Finance Support. Nový název koupené firmy zní BiQ Talentiq. Služba zprostředkovává pronájem IT specialistů, dělá team leasing, strategické poradenství v HR, outsourcing náborových procesů a podobně. Kromě samotných odborníků může poskytnout i na míru postavené týmy s úzkou specializací. Talentiq disponuje zhruba stovkou lidí. Detailní výsledky hospodaření nezveřejňuje, obrat je kolem 150 milionů korun ročně. BiQ Group má dnes přes 550 vývojářů a dalších zaměstnanců. Řeší například SAP, Atlassian, Kentico Xperience, e-commerce nebo digitální marketing. Tržby skupiny přesahují půl miliardy korun. Do skupiny spadají získané firmy jako Novasoft, EEA, Bluesoft, Adbee, Blueberry, Moonlake či w3w. Na českém trhu s outsourcingem IT odborníků jde v krátké době o druhou transakci. Skupina Pale Fire Capital nedávno prodala teamIT. Barta, Šenkypl a spol. prodávají podíl v outsourcingu ajťáků. Zaměří se na Groupon a mezinárodní byznys

Fintechová platforma Kilde, kterou v Singapuru založil Čech Radek Jezbera, získala v nové investici 30 milionů korun. Podruhé od zdejšího fondu Purple Ventures, kromě něj se do kola přidalo sedm nejmenovaných investorů. Startup už na aktivech spravuje v přepočtu kolem 2,7 miliardy korun a investoři věří, že do roka objem zdvojnásobí. Kilde propojuje kvalifikované investory s poskytovateli spotřebitelských úvěrů, kteří hledají alternativu k bankovnímu financování. Výnosy vyplácí co měsíc či čtvrtletí, investice zajišťuje reálnými aktivy a chválí si, že od svého vzniku ještě nezaznamenal ztrátu na žádné z investic. S posuzováním rizika a standardizováním transakcí mu pomáhá vlastní technologie. „Je to zisková společnost, jejíž byznys exponenciálně roste. Před nedávnem překonali hranici 130 milionů dolarů aktiv ve správě a očekáváme, že do roka objem zdvojnásobí. Věřím, že okolo roku 2030 překročí na tržbách hranici 100 milionů dolarů a stane se dolarovým jednorožcem,“ říká Jan Staněk, řídící partner fondu Purple Ventures. Fond platformě poslal 12 milionů korun a je to pro něj druhá investice do společnosti. Kilde těží z trendu růstu privátních úvěrů, který podle analytiků McKinsey patří k nejrychleji expandujícím segmentům finančního systému. Společnost má licenci od Monetární autority Singapuru k činnosti v oblasti obchodování s cennými papíry a působí jako osvobozený finanční poradce. Loni vykázala příjmy 2,5 milionu dolarů. Do roku 2030 by ale zakladatel chtěl vyrůst na 100 milionů dolarů – a říká, že to by znamenalo valuaci přes miliardu dolarů, firma by se tak stala startupovým jednorožcem. Nový projekt tvůrců Trezoru získal Nýdrlovy jako investory

Slovenská mediální skupina Joj ukončí k 1. lednu 2026 distribuci čtyř svých televizních stanic v rámci bezplatného pozemního vysílání na Slovensku. Toto rozhodnutí se dotkne stanic Joj, Plus a Wau ve standardním rozlišení (SD) a zpravodajského kanálu Joj 24 v HD kvalitě.  Skupina Joj v tiskové zprávě zdůraznila, že její programy zůstanou nadále dostupné prostřednictvím jiných platforem. Mezi ně patří placená terestrická služba Plustelka, satelitní vysílání, kabelové sítě a služby IPTV operátorů. Joj rovněž doporučuje svou online platformu Joj Play.  Generální ředitel Marcel Grega prohlásil, že prioritou skupiny je zajistit dostupnost programů v nejvyšší kvalitě a že pokračují v investicích do služby Joj Play pro diváky preferující online prostředí. Zároveň přislíbil, že společnost poskytne dotčeným divákům během přechodného období informační podporu, aby byl přechod na jiný způsob příjmu signálu co nejplynulejší. Do skupiny Joj patří osm slovenských stanic: TV Joj, Joj Plus, Wau, JOJko, Joj Šport, Joj Šport 2, Joj 24 a Joj Svet. Provozuje také šest českých stanic: Joj Cinema, Joj Family, CS Film, CS Mystery, CS History a CS Horror.

Americký startup E2B s českými zakladateli a investicemi přes 700 milionů korun rozjíždí netradiční náborovou kampaň v pražských ulicích. Na tramvajích a ve vybraných stanicích metra se objevují reklamy, které mají přilákat vývojáře. Ve veřejném prostoru Česka se reklamy startupů běžně neukazují – mladá firma zkouší, jestli i v Praze zafunguje taktika běžná ze San Francisca. Firma má české zakladatele, ale americkou entitu. Hlavní sídlo má v San Franciscu, zakladatelé v něm také žijí trvale a i investoři jsou převážně američtí. Zakládající tým má ale kořeny v Česku. Střední Evropu vnímá jako místo s šikovnými pracovníky a Tereza Tížková, která patří k zakládajícímu týmu a v E2B má na starosti růst, přitom hovoří o Česku, Slovensku a Německu. Firma nedávno otevřela menší vývojové centrum v Praze. „Potvrzuje se nám, že evropští vývojáři se schopnostmi plně vyrovnají svým kolegům v Americe – dokonce i těm, kteří mají zkušenosti z firem jako jsou Google, Meta, Apple nebo Uber,“ říká. Český trh má mít navíc proti San Franciscu jednu velkou výhodu. „Menší konkurenci v náboru. V Kalifornii dominují velké technologické firmy a fluktuace zaměstnanců je mnohem vyšší,“ říká Tížková. S kampaní se prý má přenést trochu amerického technologického a AI nadšení do Česka. „Myslíme, že Česko má skvělý potenciál, jen mu někdy chybí trochu sebevědomí, které je v USA samozřejmostí,“ uvádí Tížková. V San Franciscu jsou velké reklamní akce technologických startupů běžné a podle Tížkové je vidět trend, kdy se mimo jiné i nábor lidí vrací zpátky do offline světa. Což má za následek zvláštní mix: náborové inzeráty se objevují jako polepy v ulicích i v samořídících autech Waymo. Ve zmíněných pražských kancelářích E2B je nyní pět pracovníků a spadají pod ně i další v Berlíně, kteří do Prahy pravidelně dojíždějí. Většina z týmu stále je v San Franciscu. E2B založili někdejší spolužáci z matfyzu Václav Mlejnský a Tomáš Valenta v roce 2023 a brzy získali na české poměry rekordní investici. Startup staví infrastrukturu pro AI agenty a mezi své zákazníky počítá i Perplexity nebo Vercel. Dříve firma uvedla, že platformu zkouší 88 procent firem z Fortune 100. AI agenty nechává fungovat v uzavřeném sandboxovém prostředí, kde lze například zkoušet vygenerovaný kód.

Perplexity, Asana, Canva, Snapchat, Zoom, Fortnite, Slack, Duolinguo a mnohé další online služby či hry mají výpadek nebo jsou částečně nedostupné. Potíže s přihlašováním přes Single Sign On hlásí i AI chatbot ChatGPT. Mohou za něj problémy v jednom z datacenter firmy Amazon v Severní Karolíně v USA. Firma o nich informuje na své stránce se statusem služeb. Podle britské BBC mají potíže s dostupností služeb i některé velké banky, ve Velké Británii jde například o Lloyds, Halifax nebo Bank of Scotland. Uživatelé si stěžují, že se nemohou přihlásit do jejich aplikací. Vzhledem k počtu provozovatelů, kteří využívají cloudové služby Amazon Web Services (AWS), jsou výpadky každopádně celosvětové a dotýkají se i uživatelů v Česku. Autor: screenshot, Lupa.cz Amazon Web Services k 11: 22 našeho času hlásí, že problémy mají příčinu pravděpodobně v chybách při odpovědi na DNS požadavky v jedné ze služeb AWS. Administrátoři se podle firmy snaží potíže vyřešit a služby už začímají pomalu najíždět do normálního provozu.   

Je bioinženýrka, která propojuje umělou inteligenci s medicínou – a dělá to tak dobře, že si jí všimli i na nejprestižnější zdravotnické klinice…

Ministerstvo průmyslu a obchodu koncem září oznámilo spuštění fondu pro investice do deep tech startupů. Teď přichází s další aktivitou. V rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) byla vypsána výzva na realizaci deep tech projektů. Rozdělit bude možné až dvě miliardy korun. Dotace míří na oblasti jako jsou pokročilé materiály, letectví a kosmonautika, chytrá mobilita a bezpilotní systémy, robotika, polovodiče (mikročipy), biotechnologie a pokročilé technologie ve zdravotnictví, elektronika a fotonika a další. “Cílem aktuální výzvy je podpořit perspektivní oblasti a trendy, které sice nesou vyšší riziko, ale zároveň mají obrovský potenciál pro hospodářský růst a přilákat nové aktéry a aktéry s vysokým potenciálem v oblasti výzkumu a inovací. Novinkou této výzvy je rozšíření podporovaných oblastí o oblast obranného průmyslu,” uvedlo ministerstvo. Žádosti o dotační podporu bude možné podávat od 29. října do 19. února 2026 skrze portál ISKP2021+. Asistenci může zprostředkovat Agentura pro podnikání a inovace. Detaily o výzve jsou k dispozici zde. Česko chce hluboko do technologií, ministerstvo slibuje miliardu pro deeptech startupy

Společnost Invity.io, která vznikla jako projekt zakladatelů známé kryptoměnové peněženky Trezor, ohlásila investici. Do firmy vstoupili manželé Michal a Pavla Nýdrle společně s právníkem Radkem Janečkem. Částku neuveřejnili, ale zmínili, že se budou aktivně podílet na vedení společnosti a jejím dalším rozvoji. Invity.io byla založena v roce 2019 bitcoinovými průkopníky ze skupiny SatoshiLabs – Markem Palatinusem, Pavolem Rusnákem a Štěpánem Uheríkem. Podnikatelé se proslavili díky Trezoru, hardwarové peněžence pro bezpečné uchovávání kryptoměn, kterou představili v roce 2014. Zatímco Trezor se zaměřuje na self-custody řešení a ochranu soukromí uživatelů, Invity.io vyvíjí platformu pro nákup, prodej a směnu kryptoměn. Řeší přitom evropské regulace MiCA a DORA. „Rozevírají se nůžky mezi regulovaným trhem a non-KYC či self-custody trhem. Věříme, že pro ochranu svobody musejí zůstat oddělené. Naše firma Trezor se stala symbolem self-custody a ochrany soukromí a na tom nebudeme nic měnit. Se společností Invity jsme se naopak rozhodli nebýt nečinní vůči regulovanému trhu,“ vysvětluje Štěpán Uherík, zakladatel Invity.io. S novými investory je propojuje zájem o bitcoin jako alternativního uchovatele hodnoty. „Věřím, že evropská finanční veřejnost stojí na prahu výrazné adopce bitcoinu jako moderního uchovatele hodnoty. Jeho rostoucí využití napříč Evropou vnímám jako logickou reakci na zvýšenou nervozitu,“ říká Nýdrle, který je spolu s manželkou známý především díky vybudování jedné z největších reklamních skupin ve střední a východní Evropě. Tu v roce 2021 prodali společnosti Publicis Groupe. „Úroveň regulace kryptoaktiv odpovídá přísné regulaci bankovního a kapitálového trhu. Jejím přijetím se změnil pohled jinak konzervativního korporátního světa na tuto oblast a vnímáme zájem velkých finančních institucí o spolupráci,“ doplňuje Janeček, právník s trojí licencí ve státě New York, České republice a na Slovensku. Společnost již uvedla na trh první produkt vyvinutý ve spolupráci s novými investory. Služba s názvem Turbo Buy nabízí uživatelům možnost využít externí kapitál pro nákup bitcoinu. SatoshiLabs začne ještě letos prodávat nový Trezor s bezdrátovou konektivitou

Rohlík uvedl ve Vídni do provozu nové distribuční centrum, které využívá pokročilé technologie umělé inteligence a robotizace. Dokáže připravit objednávky k rozvozu za 30 minut od jejich dokončení. Podle Rohlíku, technologické divize Veloq, která pod něj patří, a společnosti Autostore, jež na řešení také pracovala, jde o nejvyspělejší distribuční centrum řízené umělou inteligencí na světě. Distribuční centrum ve Vídni zavádí systém expedice v reálném čase, který automaticky třídí objednávky podle trasy doručení. Systém odstraňuje ruční manipulaci. Trasy řídí umělá inteligence a vychystává se podle objemu. „Je to milník nejen pro nás, ale pro celý online svět nakupování potravin,“ myslí si Tomáš Čupr, zakladatel a generální ředitel společnosti Rohlík Group. Start firmy Veloq oznámil Čupr letos. Jejím polem jsou logistické a další e-commerce technologie, které běží na pozadí Rohlíku, ale nabízí je i dalším zájemcům. Jde o podobný tah, jako svého času udělal Amazon s vyčleněním interního cloudu Amazon Web Services veřejnosti. AWS dnes táhne ziskovost Amazonu a stejně tak Veloq by měl skupině Rohlík pomoci s finanční stránkou. Platforma (díky Rohlíku) zajišťuje provoz potravinářského zboží na pěti evropských trzích a přislibuje tříhodinové doručení po kliknutí. Má ale globální ambice, v přípravě je podle vyjádření firmy rozšíření do Severní Ameriky a oba partneři jsou přesvědčeni, že vídeňský model lze rychle a ziskově replikovat i v dalších regionech. „Vídeň je vzorem – a to jsme teprve na začátku. Nyní jsme připraveni nabídnout tento model partnerům v Evropě, Severní Americe i jinde," potvrzuje Richard McKenzie, generální ředitel společnosti Veloq.

Kara Swisher desítky let píše o dění v Silicon Valley a prostředí kolem. Prošla několika mainstreamovými médii, ale v komunitě zažila největší slávu s webem All Things Digital, který založila s další oborovou legendou Waltem Mossbergem. Kromě samotných textů byly vlivné jejich konference, kde vystupovaly přední osobnosti z technologické branže. Swisher na tyto a další věci vzpomíná v knize, která nedávno vyšla v českém překladu. Dostala název Burn Book. Milostný příběh: Technologie a já a vyšla v Edici N. Původní dílo bylo publikováno v roce 2024 pod názvem Burn Book: A Tech Love Story. V knize jsou zajímavé zákulisní informace o tom, jak funguje Silicon Valley nebo jaké je pozadí médií. Swisher si například zejména díky zmiňovaným konferencím dokázala přijít na slušné peníze. Kromě toho ale popisuje, jak sháněla informace či jací jsou v zákulisí mocní lidé z technologického sektoru. Názory a styl autorky jsou často útočné, vyhraněné a spíše doleva orientované (byť sama píše, že má ráda peníze). Nejde o objektivní reportování, ale osobní glosované vzpomínky. O obsahu knihy napoví i anotace: Oceňovaná novinářka Kara Swisher nám v Burn Book předkládá příběh ze zákulisí, na který jsme všichni čekali. Nemilosrdné a sžíravé, ale každopádně spravedlivé zúčtování s technologickým průmyslem a jeho zakladateli, kteří chtěli změnit svět, ale podařilo se jim ho jenom rozbít. Během tří desetiletí své novinářské kariéry vyzpovídala každého, kdo v technologickém světě něco znamená. Steve Jobs, Jeff Bezos, Elon Musk, Bill Gates, Sheryl Sandberg, Larry Page a Sergey Brin, Meg Whitman, Peter Thiel, Sam Altman a Mark Zuckerberg – ti všichni a ještě mnozí další se při rozhovorech s Karou Swisher pěkně zapotili (a někteří doslova). Burn Book je kronikou vzestupů a pádů, bláznivých nápadů, hamižnosti a zhýralých večírků… ale především jedné dlouhé a nekompromisní novinářské kariéry. Navzdory škodám na společenské soudržnosti, které bratři z technologické čtvrti napáchali, zůstává Swisher optimistická ohledně potenciálu technologií problémy nejen vytvářet, ale i řešit. Vyzývá všechny, o kterých píše, aby činili lepší a promyšlenější rozhodnutí, a to i v době, kdy se nová sada mocných nástrojů umělé inteligence chystá znovu změnit svět. S čím se potýkala Heureka.cz? Její ex-šéf Tomáš Braverman vydává knihu ze zákulisí firmy

Moderní telekomunikační a datové sítě blikají a přepínají v datových centrech a zároveň se díky virtualizaci, Kubernetes a podobně stále více oddělují od “zadrátování” do hardwaru, takže jde do jisté míry o standardní IT. Vidět je to třeba na novém standalone 5G jádru českého O2. Historické ústředny pomalu mizí z povrchu, se zemí byl například srovnán takzvaný Mordor, budova Českého Telecomu a později Telefóniky a O2/CETINu. Těsně předtím jsme stihli nafotit dvě galerie. Pro zájemce telekomunikační historie je zde také už před několika měsíci vydaná kniha ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura. Ta vznikla za podpory Fakulty architektury ČVUT a ministerstva kultury, a to jako součást projektu o průmyslové architektuře druhé poloviny dvacátého století. Publikace “přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje automatických telefonních ústředen v Československu, věnuje se též společenským a politickým souvislostem jejich vzniku a jejich autorům. Tyto expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl, mizí v rukou nových vlastníků a představují tak dnes jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví.” Kromě textů od několika autorů jsou součástí povedené fotografie. Dnešní datacentra ve srovnání s někdejšími architektonicky mnohdy působivě vyvedenými ústřednami často působí jako obyčejné a účelné šedé krabice. V češtině vychází kniha o vzniku, historii a fenoménu kolem hry Hledání min

Americká zpravodajská stanice CNN spustí 28. října 2025 nové předplatné s názvem „All Access“. Platforma má ve Spojených státech sloužit jako rozcestník pro přístup k živému vysílání, archivu pořadů a veškerému textovému zpravodajství z produkce CNN.  Měsíční předplatné bude 6,99 dolaru (v přepočtu zhruba 145 Kč), roční 69,99 dolaru (přibližně 1455 Kč). Televize zároveň oznámila časově omezenou zaváděcí nabídku, kdy si zájemci mohou do 5. ledna 2026 pořídit roční předplatné za sníženou cenu 41,99 dolaru (zhruba 870 Kč) na první rok. Předplatitelé tarifu „All Access“ získají přístup k živému vysílání americké CNN i vybraných mezinárodních variant, archivu s více než 1000 hodinami dokumentů z produkce CNN Originals a k novým seriálům a filmům, které budou dostupné den po jejich televizní premiéře. Součástí balíčku bude i exkluzivní video obsah a neomezený přístup ke všem článkům na webu CNN.  „Nikdo nepokrývá svět jako CNN. Díky této nové nabídce předplatného bude mít naše publikum nyní přístup k tomu nejlepšímu z CNN napříč platformami,“ slibuje Alex MacCallum, výkonná viceprezidentka pro digitální produkty. „Je to zásadní krok v evoluci CNN, protože se snažíme poskytnout divákům kompletní zážitek se CNN ve formátu, který odráží, jakým způsobem dnes lidé se zprávami pracují,“ dodala. Je to už druhý pokus, jak divákům napřímo prodávat obsah CNN. Ten předchozí, ambiciózní streamovací služba CNN+, musel v roce 2022 skončit necelý měsíc po svém spuštění. Mateřská společnost Warner Bros. Discovery tehdy změnila strategii a od samostatných předplatitelských služeb se přiklonila k integraci obsahu do své hlavní streamovací platformy HBO Max. Po několika letech integrace se teď CNN zase od HBO Max oddělí a zkusí generovat peníze samostatně.  Nová služba „All Access“ v USA naváže na stávající, už rok fungující předplatné, které se přejmenuje na Basic a nabídne pouze neomezený přístup k textovému obsahu. Stávající předplatitelé CNN prostřednictvím kabelových a satelitních operátorů budou mít k nové streamovací službě přístup bez dalších poplatků. Pokud však budou chtít neomezeně číst články na webu, budou si muset předplatit základní tarif „Basic“. Konkurenční Fox News provozuje od roku 2018 službu Fox Nation, která se ovšem kromě zpravodajství silně zaměřuje na zábavu a lifestylový obsah s celebritami. Další zpravodajská stanice MSNBC je zatím k vidění na streamovací platformě Peacock, už brzy se ale oddělí od mateřské skupiny a bude fungovat pod názvem MS NOW. Velké celostátní sítě ABC, NBC a CBS nabízejí své zpravodajské kanály zdarma. Také NBC však ještě letos plánuje spustit vlastní placenou zpravodajskou službu.

Pražská technologická společnost Delta Green oznámila investici dva miliony eur (téměř 50 milionů Kč) od fondů Credo Ventures, Tilia Impact Ventures a Purple Ventures. Peníze mají podpořit expanzi firmy po Evropě a rozvoj technologie, která z běžných domácností vytváří součást virtuální elektrárny. Delta Green vyvíjí platformu, která propojuje domácnosti do takzvané virtuální elektrárny. Ta umožňuje lépe řídit spotřebu a výrobu elektřiny – například využívat bateriová úložiště, měnit spotřebu podle ceny energie nebo dodávat přebytky ze solárních panelů zpět do sítě. Což má pomoct vyrovnávat výkyvy v dodávkách a poptávce, jejichž problematika stoupá s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů. „Časování Delta Greenu bylo perfektní. Ve chvíli, kdy si trh uvědomil význam tohoto druhu řešení pro transformaci energetiky směrem k větší udržitelnosti, měla společnost již k dispozici reálné řešení, které mohou energetické společnosti okamžitě využít, protože bylo otestováno na vlastních maloobchodních zákaznících společnosti,“ říká Pavel Petřek, partner Tilia Impact Ventures. Rok pracují v utajení, teď Ondřej Vlček a Stanislav Fort odtajnili svůj nový AI startup „Svoje plány urychlujeme, protože poptávka na trhu je zřejmá a velcí maloobchodníci po celé Evropě se na nás obracejí s žádostí o nasazení našeho řešení,“ chválí si Jan Hicl, spoluzakladatel společnosti. Podle něj ke konci roku bude Delta Green obhospodařovat desítky tisíc domácností. To by z ní udělalo tvůrce největší evropské virtuální elektrárny tvořené domácnostmi. Společnost už uzavřela první kontrakty v Rumunsku, Itálii, Maďarsku a na Slovensku. V Česku její službu flexibilní spotřeby využívá E.ON, který ji podle vyjádření Delta Green plánuje během 18 měsíců rozšířit na tisíce zákazníků. Firma navazuje na loňskou investici, kdy se kola zúčastnili stejní investoři a společnosti svěřili 2,2 milionu eur. Firma k té příležitosti uvedla, že chce připojit miliony domácností po celé Evropě. Společnost vznikla v roce 2008 jako Nano Green v rámci skupiny Nano Energies. V roce 2024 změnila název na Delta Green. Vlastní ji čtveřice složená z Davida Brožíka, Prokopa Čecha, Lukáše Beneše a Jana Hicla. Něco mezi zaměstnancem a OSVČ. V Česku se rýsuje oficiální „švarcsystém pro startupy“. Proč ho potřebují?

Poslední aktualizace pro Windows 10. Nový čip Apple M5 v prvních zařízeních. Další obří sumy do AI datacenter, je to bublina? Nizozemsko vzalo Číňanům…

Sociální sítě zaplavují krátká videa vytvořená s pomocí AI nástrojů. V blízké budoucnosti to bude ještě horší, nepůjde ani rozpoznat, zda jde o realitu…

Bývalý šéf Avastu Ondřej Vlček a vedle něj AI expert Stanislav Fort, který pracoval v Google DeepMind, Anthropic a na Stanfordu, a Jaya Baloo, šéfka bezpečnosti z Rapid7, Avastu či KPN Telecom, odtajnili po roce práce v utajení svůj nový startup.  Projekt s názvem Aisle slibuje revoluci v kyberbezpečnosti – dokáže prý během minut najít a opravit zranitelnosti, které by jinak zůstaly neopravené měsíce. Tým vyvinul systém, o němž říká, že je schopný autonomně identifikovat, diagnostikovat a opravovat zranitelná místa v komplexních softwarových aplikacích a IT systémech. Téměř čtyřicetičlenný tým pracoval v utajení celý rok. Kromě pražské centrály má společnost členy také v USA, Izraeli, Holandsku a Polsku. Technický tým tvoří odborníci s tituly z prestižních univerzit jako Stanford, Cambridge, MIT, Caltech a ETH a pracovními zkušenostmi z velkých technologických firem. Testování produktu probíhalo s design partnery, kterými byly mimo jiné i původem české firmy Productboard, Ataccama a Livesport. Takový tým expertů přitáhl rovnou také renomované angel investory. Jsou jimi Chief Scientist Googlu a žijící legenda mezi inženýry Jeff Dean, spoluzakladatel Hugging Face Thomas Wolf, CEO Datadog Olivier Pomel, Chief Product Officer Microsoftu a ex-viceprezidentka Googlu Aparna Chennapragada, podcaster Dwarkesh Patel a také jeden z nejvlivnějších výzkumníků moderního strojového učení a bývalý ředitel pro ML v Apple Ian Goodfellow. „S naším týmem se pokoušíme vyřešit asi ten úplně nejtěžší kyberbezpečnostní problém: jak rychle a přesně najít a odstranit zranitelná místa ve firemních systémech,“ zjednodušuje Vlček. „Překotný vývoj AI nám přináší mnoho nových užitečných nástrojů a mění celá odvětví. Co se ale týče oblasti kyberbezpečnosti, tato změna zatím posloužila spíše útočníkům,“ říká s tím, že Aisle to má změnit. Startup Resistant AI Martina Reháka získal na investici přes 600 milionů Vytváří živý model softwarového prostředí organizace, který se průběžně aktualizuje a učí z každé interakce. Aisle dokáže simulovat změny a předem odhalit regrese, možné výpadky a další problémy dříve, než jsou jednotlivé pull requesty vytvořeny. Firma prohlašuje, že funguje v takovém měřítku, že dokáže redukovat nahromaděné množství nevyřešených zranitelných míst z obvyklých stovek tisíc nebo milionů až k nule a najít chyby, které jsou pro lidské experty neviditelné. Řešení má zkrátit dobu potřebnou k opravě zranitelností ze současných týdnů až měsíců na hodiny nebo dokonce minuty. Opravy jsou ověřovány oproti kontinuálně aktualizovanému AI modelu firemního softwarového prostředí. „Cílem bylo vyvinout autonomní end-to-end systém, který umí potenciální hrozby identifikovat opravdu do hloubky, a následně je také – pod dohledem lidí – automaticky eliminovat. Již v rámci testování Aisle úspěšně našel a opravil zranitelnosti v některých nejkritičtějších světových softwarových projektech," vysvětluje Stanislav Fort, který vede výzkumné oddělení společnosti. „Aisle je mise, kterou trávím veškerý svůj pracovní čas. Téma kyberbezpečnosti považuji za extrémně důležité. Chceme vyvinout produkt, který pomůže nejen velkým korporacím, ale třeba i organizacím spravujícím open-source projekty pohánějící naši kritickou infrastrukturu. Její ochrana před stále sofistikovanějšími kyberútoky bude pro funkční demokratické společnosti čím dál klíčovější,“ říká Vlček. Tomáš Havryluk (Medevio): Už slyším, jak ve zdravotnictví praskají ledy

České Radiokomunikace opět rozšířily své datové centrum Tower vedle televizní věže v Praze na Žižkově. Kapacita ze oproti předchozímu stavu zvětšila o asi 30 procent. Firma investovala přes 200 milionů korun. Radiokomunikace zprovoznily další datové sály, reagují tím na poptávku na trhu. Datacentrum Tower má nyní k dispozici přes 630 serverových rozvaděčů. Příkon narostl o dalších 1,3 MW. “Práce na rozšiřování DC Tower začaly už na podzim minulého roku. V rámci rozšiřování byly přidány tři dieselové agregáty, nová část datového centra se skládá z komerčního sálu s kapacitou až 111 racků a tří privátních sálů s celkovou kapacitou 40 racků a příkony nad 10 kW na rack. Privátní sály umožňují zákazníkům zajistit nejen vyšší fyzickou bezpečnost, ale také mít přímý vliv na své provozní náklady, například díky provozní vyšší teplotě, kterou současné technologie bez problémů zvládají,” informovaly Radiokomunikace. Největším projektem společnosti je nyní stavba datového centra Gateway na Zbraslavi. První práce začaly nedávno, vznikne objekt s kapacitou 26 MW s možností expanze na 77 až 100 MW (pokud vyjdou plány s takzvanou evropskou AI gigafactory). Na české poměry velké projekty chystají také VSHosting a MasterDC. První společnost hodlá postavit 20MW datacentrum v severních Čechách a druhá přemění bývalý protiatomový kryt u Brna. V první fáze bude mít čtyři MW s možností expanze na 25 MW. České Radiokomunikace provozují osm datacenter. Kromě Prahy jsou v Brně, Ostravě, Pardubicích, Zlíně a Lužicích. Na Zbraslavi začala stavba největšího datacentra u nás. A další se chystá v severních Čechách